Ekonom: Je otázka, zda budou italská úsporná opatření fungovat

Italská vláda včera potvrdila velké škrtání. Připravila balík úsporných opatření ve výši 47 miliard eur. Pokud tento plán schválí parlament a následně se ho také povede dodržet, přestane země v roce 2014 hospodařit se schodkem. „Je však otázka, zda budou opatření, jak dát rozpočet dohromady, fungovat,“ upozorňuje ředitel konzultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řím, Itálie | Foto: David Vávra

Většina expertů kroku jedné z nejzadluženějších průmyslově vyspělých zemí aplauduje. Někteří ale začínají stále hlasitě mluvit o tom, že vedle škrtů Evropa potřebuje také růst.

Podle Niedermayera sice Evropa ví, jak ‚krotit‘ dluhy, ale většina plánů je zatím na papíře. „A Itálie teprve teď hledá opatření, jak dát rozpočet dohromady,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel konzultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer se zamýšlí nad škrtáním vlád

„Problém je, že se nyní postupně hledají kroky, a ty nemají zrovna velkou popularitu. Navíc se vlády často uchylují k opatřením, která by mohla ekonomický růst ohrozit,“ varuje ekonom.

Jak také Luděk Niedermayer dodává, opatření lze hledat ve strukturální oblasti, v menší regulaci ekonomiky či ve vytváření podpory klíčových aspektů, které mohou podporovat ekonomický růst dlouhodobě, jako je vzdělanost, uvolnění pracovního trhu a podobně.

Je také skeptický ohledně věnování části z rozpočtu na podporu hospodářského růstu. „Myslím, že vlády neumí moc dobře svými výdaji stimulovat ekonomický růst. Existují ale výdaje, které mají pro ekonomický růst nulový dopad,“ domnívá se.

Vlády musí jednat rychle

Ředitel konzultingu společnosti Deloitte také upozorňuje, že téměř všichni v Evropě potřebují dostat fiskální politiku pod kontrolu. Průměrný dluh země EU, jak informuje, se blíží k zhruba 85 procentům HDP.

„Reformních agend se teď vyrojilo spoustu. Například v Británii vláda adresuje dlouhodobě známý problém neudržitelnosti penzijního zabezpečení státních zaměstnanců. A například u nás dochází ke snaze snižovat viditelné kapitoly státního rozpočtu, které nejsou tak úplně příznivé pro udržení ekonomického růstu. Obvykle dříve či později dochází ke zvyšování daní. Zvyšování těch přímých ale není pro ekonomiku dobrá zpráva,“ varuje.

Jak dále ekonom vysvětluje, důležité je rychlé a včasné jednání vlád - čím dřív přijdou s jasnou reformní agendou, kterou implementují, tím lepší to pro ekonomiku bude, tvrdí.

„Nebezpečná je i nejistota. Vlády, které otálejí, do ekonomiky posílají vzkaz, že soukromý sektor se musí připravit na možnou změnu daní či možné snížení vládních výdajů, ale nikdo neví jaké,“ dodává.

Škrtání v investicích je snadné, ale často na škodu

V České republice fiskální výhled podle Niedermayera není úplně dobrý. Situace v letošním a příštím roce se prý sice jeví jako dobrá, skutečný problém by ale mohl nastat v roce 2013.

„Vidím riziko v situaci, kdy ministerstvu financí přestane rozpočet vycházet, bude škrtat v položkách, ve kterých se to dělá nejsnáze. Což jsou typicky investice. Pokud by byly prováděny investice opravdu dobře, mají potenciál postrčit ekonomiku kupředu,“ míní Luděk Niedermayer z firmy Deloitte.

Avšak jak dodává, došlo-li by k vybalancování rozpočtu na úkor výrazného zpomalení investic například do dopravní infrastruktury nebo zpomalení reforem ve vzdělávacím sektoru, bylo by na zvážení, zda tyto škrty nezpůsobí spíše škody než užitek.

Karolína Koubová, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme