Ekonomické informace 10.8. 2005
Dokončení privatizace Vítkovických hutí narazilo na komplikace. Stát nesmí podle předběžného opatření ostravského soudu s akciemi oceláren nakládat a nemůže je převést na ruský koncern Evraz, se kterým podepsal na konci minulého týdne smlouvu o prodeji hutí. Soud vyhověl stížnosti bývalého věřitele společnosti Vítkovice Steel, firmě MP Consult, která se ohrazuje proti tomu, jak stát před čtyřmi lety zadluženou hutní a strojní firmu Vítkovice oddlužil. Tehdy prý dostal MP Consult z vyrovnání jen 30% své pohledávky a teď by chtěl doplatit zbylých 70%. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny MP Consult argumentuje nezákonností oddlužení - tedy tím, že stát prodal akcie další státní firmě - a to Osinku.
Osinek tvrdí, že předběžné opatření soudu je postaveno na nesmyslných základech a bylo vydáno za okolností, které zřejmě svědčí o jeho nezákonnosti. Společnost chce proto všemi dostupnými prostředky usilovat o jeho zrušení.
Česká republika se spolu se Slovenskem může v posledních letech chlubit nejstabilnějším vysokým ekonomickým růstem ze všech zemí OECD. V každém z posledních sedmi čtvrtletí totiž naše i slovenské hospodářství vzrostlo alespoň o procento, což se žádnému dalšímu státu nepodařilo. Společně s Irskem navíc Česko i Slovensko dosahují nejvyššího hospodářského růstu. Mezinárodní měnový fond však varuje, že bez provedení potřebných reforem si naše země současný růst ekonomiky dlouho neudrží. Za klíčové považuje především přijetí ambiciózní penzijní reformy, reformu zdravotnictví a zpružnění trhu práce.
ČEZ dražil energii z virtuální elektrárny. Ceny v aukci vzrostly proti průměrným velkoobchodním cenám o 15 %, což podle odborníků znamená, že by v příštím roce mohla vzrůst velkoobchodní cena energie, a to až o dvouciferné číslo.Virtuální elektrárnu ČEZ musel vytvořit na základě rozhodnutí Antimonopolního úřadu. Na oplátku si mohl ponechat podíl v Severočeské energetice, kterou měl podle dřívějšího rozhodnutí úřadu prodat. Jak dražba energie z virtuální elektrárny probíhá, vysvětluje analytik společnosti Atlantik finanční trhy Roman Cenek.
Americká centrální banka opět zvýšila úrokové sazby. Základní sazba vzrostla o 25 základních bodů na 3 a půl procenta a je tak momentálně nejvyšší za poslední čtyři roky. Přestože už jde o desáté zvýšení úrokových sazeb v řadě, ekonomové s ním počítali a nevylučují, že v září ve Spojených státech vzrostou sazby znovu. Americká centrální banka tak mimo jiné výrazně podporu kurz dolaru, protože ten je nyní úročen mnohem více než ostatní klíčové měny a je tak pro investory čím dál atraktivnější.
