Ekonomické informace 19. 8. 2004
Dnes se sejdou představitelé zaměstnavatelů se šéfy odborářů, aby se dohodli, co budou chtít po vládě. Chtějí si určit témata, na kterých by se mohli shodnout ještě před jednáním s vládou v tripartitě. Jde například o zákoník práce, důchodovou reformu nebo fond pracovní doby. Pokud by se jim to podařilo, měli by při vyjednávání s vládou mnohem silnější pozici.
Ústavní soud nezrušil vyhlášku o pojištění odpovědnosti firem. Ta zaměstnavatelům určuje výši pojistného při pracovním úrazu zaměstnance nebo v případě jeho nemoci z povolání. Návrh na zrušení podali senátoři, kterým se nelíbí způsob, jakým ministerstvo financí vyhlášku vydalo. Podle ústavního soudu byl ale způsob v souladu se zákonem. Senátor Ondřej Feber upozorňuje na to, že ministerstvo neprojednalo návrh s resortními odbory, přestože vyšší sazby pojistného, hrazené zaměstnavatelem, se dotkly i zaměstnanců.
Protiústavní není podle rozhodnutí Ústavního soudu ani výrazný rozdíl v pojistných sazbách mezi těžařskými společnostmi a firmami v jiných odvětvých. To se nelíbí například společnosti OKD. Slovo má její mluvčí Věra Breiová.
Vyhláška měla původně platit jen do roku 2003. Nahradí ji zákon o úrazovém pojištění, který připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Vládě ho předloží na přelomu září a října a platit by měl zhruba od poloviny příštího roku.
Cena ropy na americké burze na několik hodin prolomila magickou hranici 47mi dolarů za barel. Způsobily to informace o zásobách ropy ve Spojených státech. Ty se totiž snížily a cena ropy na americkém trhu proto vylétla nahoru. Když ale dosáhla 47 dolarů a 35 centů za barel, začali někteří producenti prodávat své zásoby, aby díky vysoké ceně více vydělali. A protože se tím pádem zvýšila na trhu nabídka ropy, klesla cena zpět na 46 dolarů a 60 centů za barel. Jak dodává analytik Jiří Šťastný ze společnosti Colloseum, ropa by měla zůstat drahá i v příštích měsících. Bude přitom záležet hlavně na vývoji situace v Iráku.
Ruský plynárenský monopol Gazprom je v ohrožení. Myslí si to učitě investoři, protože cena jeho akcií včera oslabila o více než deset procent poté, co jeden ze členů ruského parlamentu požádal o prověření zahraničního vlastnictví lokálních akcií firmy. Připomíná to začátek potíží ropné firmy Jukos. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a je klíčovým vývozcem této suroviny do zemí střední a západní Evropy. A samozřejmě i k nám.
Americká Komise pro cenné papíry v noci schválila registraci akcií společnosti Google. Primární nabídka akcií internetového vyhledávače se tím přesune do závěrečné fáze, kdy firma bude připisovat akcie na účty majitelů. S akciemi by se tak mohlo na burze obchodovat už ve čtvrtek. Podnik chtěl původně za jednu akcii získat 108 až 135 dolarů, později ale pásmo snížil na 85 až 95 USD kvůli nepříznivé situaci na trhu. Zakladatelé firmy tak proti původním odhadům prodají jen asi polovinu akcií.
