Ekonomické informace 2. 8. 2004
S vyššími cenami benzínu a nafty se zřejmě budeme muset smířit na delší dobu. Ropa totiž na světových trzích v posledních dnech výrazně zdražovala, ve Spojených státech jsou její ceny nejvyšší za za posledních 21 let. Tlak na vyšší ceny není jen kvůli politické nestabilitě ve světě a většímu riziku teroristických útoků. Působí tady i aféra kolem ruského Jukosu.
To jsou spíše krátkodobé a navíc záporné vlivy. Tím pozitivním je oživení světového hospodářství, ovšem to na druhou stranu podle analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka, zvedá poptávku po ropě.
S novou vládou se dá čekat i určitá změna hospodářské a rozpočtové politiky. Tu by měla naznačit koaliční dohoda, kterou dnes vládní strany podepíší a potom podrobněji programové prohlášení. Milan Šimonovský, který má v kabinetu Stanislava Grosse obsadit křesla ministra dopravy a vicepremiéra tvrdí, že nová vláda chce každý rok snižovat počet úředníků ve státní správě o dvě procenta a provozní výdaje úřadů o pět procent. Kromě úspor by to ulehčilo život třeba i podnikatelům.
Zástupci členských zemí Světové obchodní organizace se o víkendu dohodli na pokračování takzvaného Katarského kola jednání, které ovšem mělo být uzavřeno už vloni touto dobou. V září by tedy měla začít diskuse o tom, které bariéry a jak rychle odstraní. Předběžná dohoda počítá s postupným snižováním dotací do zemědělství, a to o 20 procent hned v prvním roce. Zemědělce výrazně podporují i členské země Evropské unie a hlavně Francie se jich nehodlala vzdát. Díky liberalizaci by se ale mohlo až půl miliardy lidí vymanit z chudoby.
Důvěra v hospodářství eurozóny postupně roste. V červenci se výrazně zvýšila zejména díky většímu optimismu ve službách a maloobchodě, oznámila Evropská komise. To jen potvrzuje, že největší vliv na oživení ekonomiky eurozóny je silný růst poptávky v zahraničí, zatímco poptávka domácích spotřebitelů roste stále jen slabě. Rostoucí důvěra v hospodářství je v každém případě dobrou zprávou, protože naznačuje další zrychlování ekomického růstu, soudí Josef Kvarda ze společnosti Atlantik finanční trhy.
Rakouské aerolinie chtějí rozšířit svůj vliv ve střední Evropě a na Balkáně. Jak informuje z Vídně naše zpravodajka Marie Woodhamsová zájem mají o některé letecké dopravce a také letiště.