Ekonomické informace 20. 9. 2006
Přijetí eura v roce 2010 je podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy už nerealistické. Politická situace v Maďarsku má vliv na kapitálové trhy v celé střední Evropě. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce zjednodušit příjem žádostí o dotace. Rusko zesílilo tlak na ropný koncern Royal Dutch Shell a také na jeho japonské partnery kvůli projektu těžby ropy a plynu na Dálném východě.
Předpoklad, že do roku 2010 nebudeme schopni přijmout podmínky jednotné evropské měny, potvrdil i guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Řekl to po schůzce s premiérem Mirkem Topolánkem. Přijetí eura v roce 2010 je podle Tůmy už nerealistické. Důvodem je především stav veřejných financí a odklad potřebných reforem. Podle guvernéra Tůmy nicméně není ohrožena ekonomická stabilita země.
Také analytikům se nelíbí návrh deficitu státního rozpočtu na rok 2007. Těžko se dá ale na poslední chvíli výrazně změnit.
Politická situace v Maďarsku má vliv na kapitálové trhy v celé střední Evropě. Obchodníci upozorňují, že finanční trhy tuto krizi ignorovat nemohou, a doporučují vůči maďarským aktivům opatrný přístup. Maďarský forint oslabil za jediný den vůči euru o jedno procento. Analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance vysvětluje, jak investoři na tyto situace reagují.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce zjednodušit příjem žádostí o dotace. Od příštího roku by chtělo zavést elektronický příjem žádostí. Kromě toho také úředníci ministerstva pracují na tom, aby celý proces probíhal rychleji a nebyl tak administrativně náročný jako teď. Kam půjdou peněžní prostředky, které má ministerstvo k dispozici? To ví náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Celkem má ministerstvo průmyslu a obchodu na období let 2007-2013 připraveno asi 100 miliard korun.
Rusko zesílilo tlak na ropný koncern Royal Dutch Shell a také na jeho japonské partnery - kvůli projektu těžby ropy a plynu na Dálném východě. Nátlakem vyvolalo protesty v Bruselu, Tokiu a Londýně. Projekt Sachalin-2 za 20 miliard dolarů patří mezi největší akce ve světové energetice. Za nátlakem ruských úřadů údajně stojí ruský plynárenský gigant Gazprom, který doufal, že některá aktiva se Shellem vymění.
