Ekonomické informace 3. 11. 2003
V posledních měsících každého roku je pro zaměstnance důležitá podoba nových kolektivních smluv. Složitá jednání se pokaždé vedou u Českých drah. Tentokrát jsou to odboráři, kteří blokují jednání o kolektivní smlově, a zaměstnanci tak nemají jasno, za jakých podmínek budou příští rok pracovat.
Několik odborových centrál se totiž nemůže dohodnout na společném stanovisku k návrhu, který vypracovalo vedení drah. Šéf Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek nicméně věří, že dnešní jednání neshody odstraní. Největší problémy zatím dělají strojvedoucí.
ČEZu nevyšla snaha koupit státní podíly v hnědouhelných dolech na severu Čech. To ale nebyl jediný pokus firmy o rozšíření svého panstsví. Uchází se i o některé elektrárenské společnosti v zahraničí. Podle zastupujícího šéfa Petra Vobořila vyvíjí ČEZ privatizační aktivity kromě Polska i v jiných zemích.
Evropští podnikatelé věří, že se ekonomika eurozóny brzy vzpamatuje. Příznivý výsledek průzkumu nálady evropských podnikatelů a spotřebitelů naznačuje, že hospodářské oživení, ke kterému dochází ve Spojených státech nebo v Japonsku, už začíná zasahovat i eurozónu. Podle Josefa Kvardy ze společnosti Atlantik Finanční trhy by ekonomika zemí měnové unie mohla v příštím roce vzrůst až o dvě procenta. Vhodná opatření evropských vlád by ale mohla zajistit ještě lepší čísla.
Do práce se tento týden naplno pustí nový šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Prezidentem mocné měnové instituce, která dbá o stabilitu eura, bude tento respektovaný francouzský bankéř osm let. Trichet je známý jako nepřítel nadměrných rozpočtových deficitů, a tak se od něj čeká, že bude bojovat proti velkému utrácení evropských vlád. A naše zpravodajska v Bruselu Pavla Kvapilová podotýká, že v se Trichet zcela shoduje se svým předchůdcem Wimem Duisenbergem.
Právě o tom, jak se postavit k opakovanému porušování paktu ze strany Francie, se bude rozhodovat na schůzce evropských ministrů financí. Ta začíná dnes v Bruselu a čeká se, že půjde o velmi napjaté jednání.
Spojeným státům hrozí, že přijdou o 14 milionu pracovních míst. Vyplývá to z nové studie Kalifornské University v Berkeley. Firmy totiž kvůli usporám začínají přemísťovat část svých zaměstnanců za oceán. Export práce do zahraničí tak může vážně ohrozit americké hospodářství. Jak dodává naše spolupracovnice Eva Lizcová, nejde o žádnou maličkost, ale o 11 procent americké pracovní síly.