Ekonomické informace 3. 6. 2005
Český zahraniční obchod se v dubnu zřejmě poprvé od začátku roku dostal do červených čísel. Dubnový výsledek, který dnes zveřejní Český statistický úřad, ovlivní kurs koruny. Ekonomové chválí strategii hospodářského růstu, kterou nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn a českým bankám se nelíbí návrhy ministerstva financí na větší ochranu klientů.
Český zahraniční obchod se v dubnu zřejmě poprvé od začátku roku dostal do červených čísel. V mínusu skončil podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška hlavně kvůli první dodávce stíhaček Grippen pro českou armádu. Deficit zahraničního obchodu by tak mohl dosáhnout až 8 a půl miliardy korun.
Dubnový výsledek zahraničního obchodu, který dnes zveřejní Český statistický úřad, ovlivní kurs koruny. Ta se zvedla na 30,25 za euro. Posilovaly všechny okolní měny i euro, které se zdánlivě oklepalo z krachu evropské ústavní smlouvy. K dolaru koruna posílila na 24,60.
Ekonomové chválí strategii hospodářského růstu, kterou nechal vypracovat vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Česko má podle nich poprvé v historii dlouhodobou vizi, kam by se ekonomika měla ubírat. Strategie mimo jiné vyzývá k okamžité deregulaci nájemného, zavedení školného či zrušení pevné doby odchodu do důchodu. Podle Martina Jahna strategie vychází z doporučení Evropské komise, OECD a dalších mezinárodních organizací.
Českým bankám se nelíbí návrhy ministerstva financí na větší ochranu klientů. Jedná se o snížení nebo dokonce zrušení bankovních poplatků v případě zrušení konta nebo přenositelnost čísla účtu. Československá obchodní banka podle mluvčího Milana Tománka žádá, aby ministerstvo financí zohlednilo také bankovní úhel pohledu.
Evropská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu na úrovni dvou procent. V jejím rozhodnutí ji nezviklal ani stále nepříznivější vývoj západoevropské ekonomiky, ani sílící kritika její pasivity ze strany podnikatelů, politiků i mezinárodních organizací.
Německo ekonomicky poškozují bariéry, které si samo vytvořilo před rozšířením EU, proti očekávanému masovému přílivu levných pracovníků z nových členských zemí. Vyplývá to z nejnovější studie Německého institutu pro hospodářský výzkum DIW, o kterém informuje náš berlínský zpravodaj David Šťáhlavský.
Žádná lavina, ale jen zhruba 100-150 tisíc občanů nových členských zemí zamířilo v uplynulých 12 měsících za prací na Západ. Češi, Litevci nebo Poláci se přitom ale vyhýbají Německu i Rakousku. Institut dochází k závěru, že Německo mělo příliš velké oči a nastavilo bariéry pro trh práce příliš vysoko, omezují zejména příliv kvalifikovaných lidé. Ti většinou míří totiž do Velké Británie a Irska. Institut přitom soudí, že volný pohyb pracovní síly na kontinentě by znamenal nárůst produkce v rámci EU o 30-50 miliard euro za rok.
Evropská komise chce navrhnout disciplinární řízení proti Itálii a potrestat ji za to, že porušuje pravidla Paktu stability a růstu. Italská vláda podle zdroje z ministerstva financí to ale považuje za nepřijatelné. Komise prý vůbec nevzala v úvahu opatření, která již Italové učinili ve snaze zastavit další prohlubování deficitu.
