Ekonomické informace 4. 10. 2001
Vlády Evropských zemí se snaží pomoci leteckým společnostem, které se dostaly do obrovských finančních problémů po útoků teroristů na New York a Washington. Ani České aerolinie nezůstaly ušetřeny problémů kvůli až patnáctiprocentnímu poklesu zájmu cestujících o leteckou dopravu. Více než dvaapadesátimiliardový schodek státního rozpočtu v příštím roce chce vláda financovat převážně z výnosu prodeje dluhopisů.
Vlády Evropských zemí se snaží pomoci leteckým společnostem, které se dostaly do obrovských finančních problémů po útoků teroristů na New York a Washington. Krachujícímu Swissairu poskytne švýcarský kabinet překlenovací úvěr 278 milionů dolarů, který by mu měl umožnit obnovení letů a vystačit na provoz do konce měsíce. Problémy Swissairu se přenesly i na belgickou Sabenu, ve které švýcarská společnost vlastní téměř polovinu akcií. Jak připomíná náš bruselský zpravodaj Milan Fridrich, Swissair měl v těchto dnech poskytnout Sabeně finanční injekci.
Swissair ale vlastní i třetinový podíl v polské národní letecké firmě. Společnosti LOT se ale o svou budoucnost neobává, protože její problémy jak podotýká varšavský zpravodaj Pavel Novák, se už začínají řešit.
Ani České aerolinie nezůstaly ušetřeny problémů kvůli až patnáctiprocentnímu poklesu zájmu cestujících o leteckou dopravu. Vláda je připravena jim pomoci různými úlevami, například odložením nebo dokonce prominutím splátky půjčky od Konsolidační agentury nebo zavedením nulového cla na dovoz letecké techniky ze Spojených států v příštím roce. Vláda také připravila zákon, který nejen Českým aeroliním, ale také dalším tuzemským leteckým dopravcům, umožní poskytnout státní záruku na náhradu škody po napadení letadel teroristy anebo v případě válečného konfliktu.
A teď už k dalším ekonomickým událostem. Koruna překonala další historické maximum vůči euru a vláda schválila pokračování revitalizace vybraných podniků v rámci programů Exist a Rozvaha. O pomoc průmyslovým firmám se bude starat 13členná investiční rada ve spolupráci s Konsolidační agenturou. Konečné slovo ale bude mít vláda. Ministři také rozhodli o změně privatizační usnesení o elektroenergetice s tím, že stát si ve společnosti ČEZ neponechá předpokládaná tři procenta, ale prodá celý svůj sedmašedestiprocetní podíl. Neodkoupí ani od strategického investora celou přenosovou soustavu, ale pouze tři procenta. Finanční přínos z těchto změn odhaduje ministerstvo průmyslu na dvacet miliard korun.
Více než dvaapadesátimiliardový schodek státního rozpočtu v příštím roce chce vláda financovat převážně z výnosu prodeje dluhopisů. Proto připravila zákon o dluhopisovém programu, který předpokládá 50miliardovou emisi státních obligací. To, že sněmovna se zřejmě k dluhopisům postaví záporně, není podle ministra dopravy Jaromíra Schlinga v tomto okamžiku rozhodující.
K poslednímu vládnímu rozhodnutí, o kterém se dnes zmíním, má výhrady Asociace pensijních fondů. Jde o plán ministrů na vytvoření zaměstnaneckých fondů, kterém by se měly stát další alternativou pensijního připojištění. Šéf Asociace Petr Illetško považuje zákon za zbytečný.
