Ekonomické informace 5. 4. 2005
Česká republika loni do rozpočtu EU zaplatila víc, než získala - tvrdí to šéf Centra pro ekonomiku a politiku. Rostoucí ceny benzinu by mohly urychlit inflaci - Natural 95 za poslední týden podražil o 90 haléřů. Ekonomiky zemí eurozóny by podle Evropské komise letos neměly růst tak rychle jako v předchozích letech.
V prvním roce členství zaplatila Česká republika do rozpočtu Evropské unie více, než z něj získala. Tvrdí to ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach. Ministerstvo financí naopak tvrdí, že ČR v roce 2004 na svém členství v unii vydělala téměř sedm miliard korun. Podle Macha však stát do svých propočtů nezahrnul všechny výdaje, které musel do bruselské pokladny odvést. Stát loni podle ministerstva do unijního rozpočtu odeslal téměř 18 miliard korun. Z různých fondů a kompenzačních plateb prý podle ministerstva naopak ČR získala asi téměř 25 miliard korun.
Česká národní banka nepotřebuje dále snižovat úrokové sazby ani v případě, že silná domácí měna omezí růst spotřebitelských cen výrazněji, než se původně předpokládalo. Agentuře Reuters to řekla členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Silný kurz koruny vůči euru, prudký pokles cen zemědělských produktů a údaje o nízké inflaci by podle ní mohly vést banku ke snížení odhadu inflace pro příštích 12 až 18 měsíců.
Inflaci by ale mohly urychlit ceny benzinu. Jen za poslední týden podražil nejprodávanější Natural 95 o 90 haléřů na průměrných 26 korun a 20 haléřů za litr. Cena pohonných hmot stoupá už nepřetržitě více jak dva měsíce a od konce ledna se na některých místech zdražil o více něž dvě koruny. Podle Jiřího Šťastného ze společnosti Colosseum by mohly ceny benzinů útočit i na hranici 27 korun za litr.
Cenám benzinu, respektive rostoucím cenám ropy na světových trzích se bude Radiožurnál věnovat i v Ekonomickém magazínu s analytikem společnosti Cyrrus Petrem Bartkem. Dnes ve čtvrt na deset.
Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výběrové řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky. Zájemci mají přihlášku se strukturovaným profesním životopisem zaslat do 8. dubna do sekretariátu náměstka ministra Miroslava Tomana. Tendr ministerstvo zveřejnilo 31. března na svých internetových stránkách v rubrice Pracovní příležitosti.
Ekonomiky zemí eurozóny by letos neměly růst tak rychle jako v předchozích letech, očekává to Evropská komise. Maximálně tak vzrostou o 1,6 procenta. Evropská ekonomika nejdříve podle analytiků pocítí zpomalení, ke kterému došlo v druhé polovině loňského roku. Pak by se měl ale trend otočit díky posílení zahraničních investic. Evropské ekonomice by měly podle očekávání komise výrazně pomoci nové členské země v čele s Litvou, u které se čeká růst více než 7 procent. Podle analytika Luboše Mokráše z České spořitelny tyto malé země ale Evropské unii zase tolik nepomohou.
Nejhůře na tom ale bude s růstem HDP Německo. Naplňují se tak černé ekonomické prognózy německé opozice. Po překvapivém růstu HDP v loňském roce o téměř 2% se letos největší hospodářství EU bude znovu potácet na hraně stagnace. Evropská komise očekává růst v Německu jen 0,8% HDP, to je dvakrát méně, než se původně očekávalo; vláda dokonce oficiálně plánovala dvouprocentní růst. S tím může nyní jen v průměru počítat celá evropská pětadvacítka. Německo se také zadluží, neboť schodek státního rozpočtu už po čtvrté v řadě letos překročí tříprocentní hranici - o tři desetiny. Státní kase budou podle Evropské komise pak chybět i nedoplatky na daních. Nedávná daňová amnestie nesplnila totiž očekávání a krácení daní poplatníky pokračuje.