Ekonomické informace 8. 1. 2004
O osudu případné státní podpory pro Třinecké železárny se pořád ještě nerozhodlo. Ani jednání ministra průmyslu Milana Urbana s komisařem Evropské unie pro hospodářskou soutěž Mariem Montim v Bruselu nepřineslo definitivní závěr.
Vládou navrhovanou dvoumiliardovou podporu nejdřív proberou experti a konečné rozhodnutí závisí na antimonopolním úřadu. Ministr Urban doufá, že se celá věc nebude příliš protahovat.
K tématu se podrobněji vrátíme v dnešním Ekonomickém magazínu po čtvrt na deset. A ještě dodám, že Třinecké železárny očekávají za loňský rok růst hrubého zisku o 42 procent. Přitom jejich celková výroba mírně klesla. Přibližně polovinu produkce firma vyváží do více než padesáti zemí. Klíčovým odběratelem jsou země Evropské Unie.
Vláda odstartovala další pokus o prodej státních jednapadesáti procent v Českém Telecomu. Ministerstvo financí má do poloviny roku vybrat poradce, který navrhne nejvhodnější způsob prodeje. Výběrové řízení má vypsat do konce ledna. Samotná privatizace by měla proběhnout až v příštím roce. Naposled se stát pokoušel prodat podíl ve firmě v roce 2002. Privatizace skončila neúspěšně kvůli smluvním vztahům s minoritním akcionářem TelSource.
Budějovický Budvar vyhrál další ze sporů, které už léta vede s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Své ochranné známky teď může používat také v Jižní Koreji. Minulý rok vyhrál český pivovar známkoprávní spory například v Japonsku, Austrálii nebo v některých zemích Evropské unie, přes 40 dalších soudních sporů ale stále pokračuje. Jak dodává ředitel pivovaru Jiří Boček, ve prospěch Budvaru mluví několik argumentů.
Evropa se začíná bát silného eura. Dolar sice včera opět mírně posílil, ekonomové ale očekávají, že v příštích týdnech bude dále oslabovat. A takový vývoj by podle Luboše Mokráše z České spořitelny by byl pro Evropu nevýhodný.
Ministerstvo financí dnes zveřejní výši státního dluhu ke konci loňského roku. Analytici už teď odhadují se přesáhne 500 miliard korun. S růstem státního dluhu se ale zvyšuje také dluh veřejný, který navíc zahrnuje dluh zdravotních projišťoven, mimorozpočtových fondů a krajů. To by podle analytika Raiffeisenbank Iva Nejdla znamenalo pětisetsedmdesátimiliardové zadlužení. Absolutní částka sice není ještě tak vysoká, horší je s rychlostí, jakou dluh roste.
