Letos měl štěstí ten, kdo investoval do takzvaných protiinflačních dluhopisů. Jak neprodělat v roce 2023?
Na co se připravit v roce 2023? Kam směřuje česká ekonomika, jaké investiční bubliny splaskly a co s penězi udělá strach a chamtivost? Hostem podcastu Peníze a vliv byl Petr Borkovec, spolumajitel společnosti Partners.
„Musíme se připravit na to, že za rok nebude nic jako dřív.“ To je vaše citace, kterou jste řekl před rokem pro server Newstream s tím, že přijde období vysoké inflace a firmy nemusí ustát covid. Ta první „věštba“ se vám vyplnila. Jsme svědky dvojciferné inflace. Co byste teď řekl o roce 2023? Co bude z pohledu ekonomiky ta hlavní událost podle vás?
Nemáme věšteckou kouli. V roce 2023 budeme nejspíš cítit dozvuky toho, co jsme zažívali v roce 2022. Řekl bych jenom dozvuky, ale asi i spoustu dopadů z doby vysoké inflace, kdy na domácnosti spoustu věcí ještě nedopadlo ve zcela plné míře.
Na druhou stranu si myslím, že nás nečeká žádná velká katastrofa, pokud tedy nepřijde ještě nějaká další černá labuť, která by trhy posunula ještě do nějakých větších rizikových sfér, tak si myslím, že rok 2023 bude relativně v pohodě.
Takže nejste tak pesimistický jako spousta ekonomů? I třeba ministerstvo financí očekává za celý rok 2023 mírnou recesi.
Tam jedna recese bude. Myslím si, že míra recese je právě optimismus. Kdybych byl pesimistický, tak překročíme čáru, při které lidé začnou přicházet o práci, a to si myslím, že se nestane. A pokud se toto nestane, tak nás čeká mírná recese.
Mírná recese je vlastně to, co chceme, protože nic nemůže růst donekonečna. Pracovní trh nebo právě ceny jsou opravdu přehřáté a recese je do jisté míry očisťující.
Z čeho pramení tento váš optimismus? Protože třeba asociace exportérů nedávno vydala průzkum mezi svými členy, ze kterého plyne, že 57 procent firem hodlá v roce 2023 propouštět.
Moje bublina nabírá a je samozřejmě pravda, že vidíme určité uvolnění. To znamená, že spousta firem končí projekty a nestartuje nové projekty. Na druhou stranu dopad na ekonomiku jako celek nebude tak obrovský, aby ho pracovní trh nedokázal vstřebat.
Když se podívám na množství hledaných míst, volných pracovních míst a množství nezaměstnaných, tak tam je stále obrovský převis nabídky nad poptávkou po práci. Takže kdo chce najít práci, tak si dneska určitě najde práci. Dokonce si může pravděpodobně vybírat.
Kdy investovat?
Z různých průzkumů vycházejí čísla, že až polovina domácností už v roce 2002 nevycházela s příjmy. Kolik musí lidem zůstat měsíčně, aby podle vás mělo smysl o investování uvažovat?
Myslím, že o investování dává smysl uvažovat téměř vždycky. Už když mi zbývá 500 korun měsíčně, mohu investovat. To je taková spodní hranice, pokud bych nešel do úplného extrému. Myslím si ale, že základní předpoklad pro investování spočívá ještě v něčem jiném.
Desítky milionů neplatných bankovek mají lidé stále v peněženkách. Liší se šířkou proužku
Číst článek
Je to o tom, jak vypadá moje bilance, jak vypadá moje rezerva. V první řadě musím mít postavené naprosté základy, než začnu vůbec investovat. To znamená, že musím mít nějakou základní finanční rezervu, nějaký záchranný finanční polštář. Pokud ho nemám, tak nejdu investovat.
Rezerva se tvoří tím, že spořím. Hrozně důležitá věc ve stávající době je práce s bilancí, s osobním rozpočtem, protože ten stávající stav je oproti tomu předchozímu samozřejmě výrazně horší.
Také mi došlo vyúčtování energií, navyšování záloh a je to opravdu masakr. Dopad je velký. Na druhou stranu si zase musíme uvědomit, že jdeme z období, kdy se nám extrémně dařilo a kdy se osobní rozpočty nafukovaly o věci, které jsou úplně anebo z velké části zbytné.
Do jakých oblastí byste doporučil lidem, co mají nějaké úspory nebo co můžou začít investovat už s tou pětistovkou, investovat v roce 2023?
Samozřejmě není možné dávat univerzální rady z toho důvodu, že každý má individuální cíle, na kterých hrozně záleží. Kdybychom se podívali na jednotlivé takzvané třídy aktiv, to znamená, do čeho peníze lidé dávají a co bude dávat smysl v dalších letech, tak jsme ve velmi zajímavém období z toho pohledu, že dluhopisy, které roky nevydělávaly nic, budou v dalších dvou třech letech velmi zajímavou investicí.
Protože dneska nakupují do svých portfolií dluhopisy s relativně vysokými výnosy a tím, že se dá očekávat, že stávající úroveň úrokových sazeb půjde dolů, stejně půjde dolů inflace, tak ty dluhopisové fondy budou v dalších dvou třech letech překonávat inflaci. To znamená, že jsme najednou v období, kdy konzervativní investice mohou vydělávat zajímavé výnosy.
Dohoda o plynovém stropu dokazuje, že Evropskou unii neovládá Německo ani Komise, soudí novinářka
Číst článek
Teď nemyslím dluhopisy různých pseudofirem, firmiček a tak dále. Bavíme se o dluhopisových trzích, tedy státních pokladničních poukázkách, státních dluhopisech, áčkových, béčkových, ratingovaných dluhopisech, ideálně dluhopisových fondech, které toto spravují.
Určitě je dobré optimalizovat i svoje peníze na běžných účtech a spořicích účtech. Dneska už zase nadchází doba, kdy vzniklo v posledních dvou až třech měsících minimálně pět fondů tzv. peněžního trhu, které jsou schopné klientům bez žádných rizik nebo s minimálními riziky donést výnos kolem 6,25–6,5 procenta.
Často jsou s nulovými poplatky nebo naprosto minimálními poplatky a jsou přitom velmi dobrou konkurencí spořicím účtům. Takže ty možnosti tady jsou i na konzervativní straně.
Česká specifika
Dají se nějak charakterizovat Češi jako investoři v porovnání s obyvateli okolních zemí? Máme nějaká specifika?
Specifika máme. Například oproti tomu, co jsem zažil v Polsku, jsme výrazně konzervativnější. Řekl bych, že konzervativnější jsme i třeba vůči Slovensku. Jsme také výrazně méně zkušenější vůči západu. Na druhou stranu v posledních letech vidíme, že ta zkušenost výrazně roste.
Samozřejmě, segmentace populace je obrovská. Najdeme části populace, které stále ještě nepochopily investiční trojúhelník. To znamená, pokud chci dosáhnout vyššího výnosu, musím podstoupit vyšší riziko, a nikoliv stále věřit různým garancím, ať už na různých „junkových“ dluhopisech, anebo kryptoměnových „scamových“ projektech a podobně.
Na druhou stranu zároveň vidíme, že když se začnou propadat akciové trhy, tak Češi nepropadají panice. Ti, co už investují, to často vnímají jako příležitost, zvyšují své pravidelné investice.
Nejsilnější koruna od roku 2011. Česká měna se dostala na kurz 24,18 korun za euro
Číst článek
Takže vnímám to, co vidím aspoň u našich klientů, což jsou normální lidé, že to období, kdy klesly trhy a přišla panika a výprodeje, tak nevnímáme. Vnímáme naopak mnohem chytřejší zacházení, mnohem větší zájem (o investice – pozn. red.).
Takže mám na jednu stranu obrovskou radost z toho, jak tato zkušenost roste. Samozřejmě na druhou stranu pořád vidím obrovské množství nesmyslných investic, které jsou lidem nabízeny.
Máte nějakou svoji oblíbenou nesmyslnou investici, pokud jde o bizarnost, do čeho lidé dokázali dát peníze?
V poslední době jsou to asi tokeny na blockchainu. Jde o buzzwordy jako blockchain, krypto a bitcoin. Pak přijdou nějaké firmy, které místo normálního klasického dluhopisu nebo akcie, které mají nějaké právní zázemí, koupí token, který má být to moderní obdobou téhož.
Ve skutečnosti se ale absolutně vzdávají svých peněz a doufají, že to na druhé straně někomu vyjde, a že když to vyjde, tak bude tak hodný, aby jim třeba ty peníze někdy vrátil.
Chamtivost a strach
Souvisí to trochu s vaší tezí, kterou jsem našla také v jednom rozhovoru, kdy jste řekl, že chamtivost a strach pohání trhy. U té chamtivosti chápu, co jste tím měl na mysli, o tom jste teď trochu mluvil. Ale jak pohání trhy lidský strach?
To je teorie mého oblíbeného psychologického investora Andrého Kostolányho. Chamtivost pohání křivky nahoru a strach je pohání dolů. Teď jsem viděl jednou skvělou přednášku Ondřeje Tomka, který říkal, že prvních 40 procent růstu trhů mají specialisté.
Dalších 30 procent růstu mají institucionální investoři, kteří jsou konzervativnější, ale mají ty informace a ví, že už můžou nastoupit.
Evropě pomůže elektřina z Ázerbájdžánu. Dodávat ji bude pomocí podmořského kabelu
Číst článek
A dalších 30 procent toho býčího trhu mají retailoví investoři. Často bez informací jsou úplně na závěr, protože už vidí těch 70 procent, a mají strach z toho, že přijdou o příležitost, tak začnou hnát trhy úplně nahoru. A to je ta poslední část růstu, většinou třeba pětiletého cyklu.
A pak je strach, protože přijde první pád. No a strach to žene dolů a dolů. Jakmile trhy poprvé propadnou, tak už je chamtivost pryč a nastupuje strach, že přijdou o to, co získali, začnou prodávat, aby zachránili, co můžou, a tím ještě dále podrývají tu cenu a křivka jde dál a dál dolů.
Vy jste dříve učil na vysoké škole a vaším tématem byly spekulativní bubliny na trzích. Existuje teď u nás nebo v Evropě ještě nějaká taková bublina, které hrozí prasknutí a tím i ztráty investorů? Mluvilo se tady hodně během letošního roku o bublině drahých nemovitostí, kryptoměn a podobně. Jak to vidíte?
Když vezmeme ty největší bubliny, tak buď už splaskly, nebo jsou ve fázi splaskávání. Třeba ta kryptoměnová bublina splaskla poměrně výrazně.
Na druhou stranu z mého pohledu je strašně těžké hovořit o nějaké fundamentální hodnotě kryptoměn, protože nic negenerují, takže žádnou hodnotu nemají a jejich cena je jenom otázkou víry a náboženství této komunity v danou kryptoměnu.
Takže jde o to najít nějakého kupce, který to od vás koupí za víc.
Přesně. Najdete nějakého dalšího blázna, který koupí za víc, než jste koupili vy, nebo aspoň za něco. A toto je věc, která teoreticky může jít úplně na nulu. Asi nepůjde, ale teoreticky může jít, protože ji nepotřebujeme.
A co bublina nemovitostí?
Když se bavíme o nemovitostech, tak tam jsme samozřejmě tu bublinu viděli a stále vidíme. Ceny jdou dolů postupně jenom v některých lokalitách, jenom v některých třídách nebo segmentech nemovitostí.
Takže tam sice vidíme splaskávání nebo spíš zastavení růstu, ale myslím si, že nás to splasknutí ještě čeká. Technologické akcie nám splaskly, akciové trhy se nám taky poměrně vyfoukly.
Stoupání vkladů
Z dat České národní banky vyplývá, že české domácnosti zvyšují sumy peněz na termínovaných účtech v bankách. Za tři čtvrtletí stouply vklady celkově o více než 60 procent. Důvodem bude zjevně růst úroků bank právě na termínovaných vkladech. Jaký v tomto očekáváte trend? Myslíte si, že banky budou ještě zvyšovat úroky?
Myslím si, že se konkurence může zvýšit. Paradoxně za to bude třeba moci i schválená windfall tax, protože já jako banka si můžu říct „ok, tak nebudu generovat tak velký zisk, protože ho stejně zdaním, aspoň to použiju jako kanál na objem peněz, který od klientů dostanu“.
Ceny výrobců meziročně rostly. Nejvíce se navýšily v zemědělství a u průmyslových výrobců
Číst článek
Že si banky vlastně zvýší náklady…
Přesně tak – tím, že dají klientům a nechají si menší marži právě na té repo sazbě, která je tak kritizovaná. A ještě bych řekl něco k tomu, k těm 60 procentům růstu.
Tam je potřeba si uvědomit, že jsme posledních pět let určitě viděli velký pokles té částky vkladů bank, které se nazývají termínové vklady, protože to vlastně nedávalo smysl. Takže dneska rosteme z hrozně malých čísel.
60 procent je relativně malý nárůst z toho obrovského objemu, který lidé mají u bank. Na běžných účtech je stále obrovské množství peněz oproti tomu, kolik jich je na termínovaných vkladech.
Když jste říkal, že tam vidíte prostor pro zvyšování úroků na termínovaných vkladech u bank, tak dneska se pohybují třeba kolem 4,5 procenta, pěti procent. Kde vidíte strop, kam by banky mohly jít?
Já myslím, že jedna věc je strop, kam mohou jít, a druhá věc jsou podmínky, za kterých tam mohou jít, protože dneska je stále obrovské množství spořicích účtů, případně termínovaných vkladů, které mají často nastavený nějaký strop, při jehož přesáhnutí se pak už peníze neúročí nebo úročí výrazně méně.
Měnová krize
Zmiňoval jste peněžní fondy. Banka Nomura v listopadu varovala, že v Česku, Maďarsku a Rumunsku příští rok hrozí riziko měnové krize. Tedy v našem případě, že by mohla výrazně devalvovat koruna. Analytici to dost strhali s tím, že takové riziko fakticky moc nevidí. Jak se na to díváte vy? Vsadil byste si na pevnou korunu?
Jsem rád, že se na to ptáte, protože to, co se stalo, je opravdu velký problém. To, s čím přišla Nomura, což je naprosto bezvýznamná banka, která chce být jenom vidět, tak vytvoří takovou věc, aniž by nesla odpovědnost za to, k čemu to vede.
Třeba v naší penzijní společnosti Rentea jsme zažili výpovědi kvůli tomu ukončení a ztrátu státních dotací a ještě k tomu peněz na vkladech jenom proto, že nějaká banka něco takového vydá, média to všude rozšíří a využijí tak, že je to čtené.
Přesto je to úplný nesmysl. Když se člověk podívá na objem devizových rezerv České národní banky, které získala v průběhu jejích subvencí, kdy naopak držela korunu slabou na 27 korunách, a když se dneska zeptáme analytiků, co očekávají, tak se budou lišit od 23 korun do 27 korun. Ani jedno z toho není měnová krize. Ta se určitě nestane.
Poslechněte si celý díl pořadu Peníze a vliv výše.
