V Česku vznikly různé pseudopodpory, všechno zaplatí zaměstnanci a senioři, hodnotí odborář Fassmann
Tuzemská ekonomika loni i kvůli pandemii propadla nejvíc za dobu existence České republiky. Hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta. Poslední čtvrtletí roku ale přineslo lepší výsledky, než se očekávalo. „Na to, co se všechno stalo, je to dobrá zpráva. Přes všechna očekávání, která říkala, že půjde o minus 15 až 20 procent,“ hodnotí ve Speciálu Plusu Martin Fassmann, vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Nicméně pod rouškou extrémního propadu a diskusí, které tady byly už od jara, se vytvořil obrovsky a neuvěřitelně nesmyslný systém pseudopodpor,“ dodává Fassmann, který je zároveň poradce premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Tyto pseudopodpory dostaly veřejné finance do velmi vratkého postavení. A to nejde oddělovat. Obáváme se opatření, která evidentně byla šitá někomu na míru, jako je zrušení daně z převodu nemovitosti. Opatření ve prospěch ekonomiky bylo až až,“ tvrdí odborář a vysvětluje svůj postoj:
„Neříkám, aby se ekonomika nepodporovala, ale musí se sednout a zcela vážně hovořit o tom, co české ekonomice skutečně pomáhá, co podpoří ekonomický růst nebo její mírný pokles, ale ne tak narychlo. V řadě případů bych řekl, že se tady až pokoutně vytvářely balíčky. Vždyť jsme to všichni viděli v přímém přenosu. Bylo to něco hrozného.“
Fassman varuje před dopady takových kroků: „Všechno to zaplatí zaměstnanci a důchodci, kteří jsou v zásadě hlavními a nejdůležitějšími plátci všech daní.“
Odborář zdůrazňuje, že až 87 procent všech daní zaplatí tyto dvě skupiny: „Zaměstnanci z daní z příjmu, pojistném a podobně. A důchodci na tom, že jedí a platí DPH, spotřební daň a tak dále.“
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová ve Speciálu uvedla, že snižování schodku by mělo být ne o půl procentního bodu ročně, jak navrhuje ministerstvo financí, ale o jeden až dva procentní body.
„Hlavně to chce plán nebo strategii. Zatím ministerstvo cíl naznačuje pouze vágně – snižování schodku půl procentního bodu ročně je velmi málo ambiciózní. Mělo by být minimálně o jeden až dva procentní body ročně. Tak, jako to dělá většina evropských zemí, abychom se dostali zpátky k pravidlům zákona o rozpočtové odpovědnosti ne za deset let, ale dejme tomu za nějaké dva, tři, maximálně čtyři roky,“ uvažuje Zamrazilová.
Na Zamrazilovou reaguje i premiérův poradce Fassmann: „Nechci se bavit o tom, jestli je to půl procenta, nebo jedno. Ale náprava veřejných financí bude velmi těžká. Obávám se, že ten, kdo to odnese, nebudou ti, kteří na snižování daní teď profitovali. Budou to zaměstnanci, protože to evidentně směřuje do nepřímých daní. Opatření budou směřovat do veřejného sektoru, do platů ve veřejném sektoru a podobně.“
Tahounem je teď průmysl
Ekonomka Zamrazilova předpokládá, že až se ekonomika naplno rozběhne, tak se spotřebitelská poptávka opět zvýší. Zatím je ale tahounem ekonomiky hlavně průmysl a jeho export.
Hosté Speciálu:
- Eva Zamrazilová, ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady
- Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
- Martin Fassmann, Českomoravská konfederace odborových svazů
- David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar s tím souhlasí.
„Pokles výkonu českého průmyslu za minulý rok, ale i na začátku roku letošního nebyl zdaleka tak velký, jak většina z nás očekávala. Ekonomika dopadla velmi dobře, pokles 5,6 procenta je opravdu skvělý výsledek,“ hodnotí.
Špicar pak cituje slova šéfa odborů Josefa Středuly, s nimiž souhlasí: „Hlavním důvodem, proč jsme dopadli tak dobře, jsou zaměstnavatelé. A to, jak skvěle se s krizí potýkali a potýkají. A také jejich zaměstnanci.“
„My, jako zaměstnavatelé, jsme projevili velkou společenskou odpovědnost a podobnou tomu, jak jsme se zachovali v letech 2008 a 2009. Zcela disproporčně s tím, jak tvrdě jsme byli zasaženi, jsme drželi zaměstnanost na úkor svých zisků a investic. Protože většina velkých průmyslových firem si uvědomuje, že to nejcennější, co máme, jsou naši lidé. A s tím nám pomohla vládní protikrizová opatření, to je fakt,“ shrnuje Špicar.
