Někteří si sami nepomůžou. Je v našem zájmu je nenechat spadnout do chudoby, věří ekonom Münich
Od listopadu se na 22 procent zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 procent svého příjmu, a nezbývá jim tak dost na ostatní náklady. „Nevypadá to jako velká změna, ale došlo k ní během velice krátké doby. Jsou za tím stoupající ceny energií, vstupuje ale do toho i například splácení hypoték, to je také náklad na bydlení,“ přibližuje ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI.
„Jestliže už na začátku ta rychlost zvyšování nákladů byla velká, tak musíme očekávat, že do konce roku se na trhu s energiemi ještě budou dít věci,“ obává se Münich.
Od listopadu loňského roku se zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 % svého příjmu. Jak velký je to problém, odhaduje ekonom Daniel Münich z akademického pracoviště CERGE-EI.
Lidé a domácí ekonomika nemají rádi rychlé změny, protože nedávají dost prostoru se přizpůsobit. „Téměř ze dne na den teď musí rodina zjistit, kde vezme dodatečné peníze na to, co nebyla zvyklá dřív platit. A to je přinejmenším nepříjemné, někdy opravdu hodně nepříjemné.“
„Společnost bude muset velkou část tohoto nárazu vstřebat. Tady se nedají dělat velká kouzla – protože odkouzlit dopady války a covidu nelze,“ říká ekonom.
Důležité je, aby vláda pomohla těm, kteří jsou a budou zasaženi nejvíce. „Protože ti už si nemohou sami pomoci a hrozí, že se dostanou do pasti chudoby a v lepších časech v ní už zůstanou.“
„A je v našem zájmu nenechat lidi do pasti chudoby spadnout, protože pak by to bylo drahé i v budoucnosti,“ zdůrazňuje.
Chudoba se špatně měří
Život k nezaplacení
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
To, co se nazývá chudobu, je relativní míra chudoby a je to vztaženo k nerovnostem v dané zemi, vysvětluje ekonom.
„Takže chudoba není stejně měřitelná po celém světě, je specifická pro každou zemi a mění se i v čase. Jsou věci, které bereme jako samozřejmé, ale kdybychom se podívali na Ukrajinu v čase před a během války, tak se tam se také měřítka diametrálně změnila,“ přibližuje Münich a dodává:
„My ekonomové měříme chudobu penězi a životní úrovní, takže pozor na to, co je to ten standard. Strašně špatně se to měří a každý člověk má jinou osobní představu o tom, co je a není strandardní.“
Evropská definice relativní chudoby je 60 procent mediánového příjmu. „Ale nikoliv majetku. A kdo je pod těmito 60 procenty rozpočítanými na členy domácnosti, tak je považován za chudého. Tak to platilo před příchodem pandemie.“
Inflace, která už přesáhla 15 procent, se také různě dotýká různých typů domácností, připomíná ekonom:
„A protože je cenový růst koncentrován u nákladů na bydlení a energie a protože pro část lidí je to značná část jejich výdajů, tak tam jsou dopady velké. Bez ohledu na tom, kolik lidí žije v jednom bytě, se stejně musí zaplatit teplo a tak dále.“
„Proto jsou dopady nejhorší pro ty, kteří žijí samostatně: samoživitele a samoživitelky nebo sólo důchodce. To je další věc, na kterou by vláda měla ještě více dbát a pomáhat především těm, kteří jsou dotčení nejvíce a nemohou si pomoci sami,“ doporučuje ekonom Daniel Münich.
Jak velký problém jsou exekuce a co proti tomu, aby do nich lidé spadli, dělá stát? Jak chudoba ovlivňuje výsledky dětí ve školách? Stane se kvůli vysokým cenám bydlení běžným to, že lidé sdílí bydlení? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.
