Velikost české ekonomiky se za posledních třicet let zdvojnásobila. HDP se zvedlo o 700 procent

Objem hrubého domácího produktu (HDP) se od listopadu 1989 nominálně zvětšil o zhruba 700 procent. Zatímco v roce 1990 činil 672 miliard korun v běžných cenách, nyní je více než 5,3 bilionu korun. Reálně, tedy po zohlednění cenového vývoje a dalších ukazatelů, se velikost ekonomiky od roku 1989 zhruba zdvojnásobila. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a výpočtů analytiků.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zároveň se od roku 1989 proměnila struktura výdajů domácností. (ilustrační foto) | Foto: rawpixel | Zdroj: pixabay.com | CC0 Creative Commons

Česká ekonomika se za uplynulých 30 let stala standardní tržní ekonomikou a kupní síla lidí vzrostla dvaapůlkrát, na druhou stranu se Česko stále příliš orientuje na zpracovatelský průmysl a počet ekonomicky činných osob zůstal téměř beze změny, upozorňují analytici.

Kvůli špatným silnicím přichází Česko o miliardy ročně. Za sedm let se index kvality posunul jen mírně

Číst článek

Česká ekonomika podle ekonomů za posledních 30 let prošlá v řadě oblastí zásadní změnou, když se stala standardní tržní ekonomikou.

„Jedním z nejsilnějších důkazů emancipace české ekonomiky je skutečnost, že mnohé české výrobky už přestaly být v samotném Česku vnímány jako podřadné. V některých oborech už si česká produkce získala slušné renomé i v zahraničí,“ uvedl ekonom České spořitelny Michla Skořepa.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že kupní síla lidí navzdory růstu cen a životních nákladů vzrostla dvaapůlkrát.

Zpracovatelský průmysl

V jednom směru však od listopadu 1989 podle Skořepy žádná změna nenastala. „Česko nepřestalo být výrazně orientované na zpracovatelský průmysl. Jakkoliv je tato orientace často chápána jako výraz místní tradice, podle mého názoru není dobrá,“ upozornil Skořepa.

Nejhorší podmínky v českém zpracovatelském sektoru od června 2009. Důvodem je snižující se výroba aut

Číst článek

Do budoucna by se měl podle něj v Česku podporovat rozvoj turistického ruchu a dalších služeb.

Velmi málo se za posledních 30 let změnily i některé další parametry ekonomiky, upozornil hlavní ekonom Pavel Sobíšek. Například počet ekonomicky činných osob zůstal téměř beze změny, a to přes celkový nárůst obyvatel zhruba o čtvrt miliónu.

„Ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví došlo jen k dílčím změnám. Ty se velmi málo dotkly zpracovatelského průmyslu, který byl a stále je největším zaměstnavatelem, byť zaměstnává zhruba 1,4 milionu osob namísto tehdejších 1,5 milionu,“ uvedl.

K výraznému úbytku pracovníků došlo pak v zemědělství, naopak výrazně narostl počet podnikatelů (OSVČ), kterých je nyní podle národních účtů 750 000, zatímco v roce 1990 to bylo 110 000.

Výdaje na domácnost

Zároveň se podle Sobíška od roku 1989 proměnila struktura výdajů domácností. „Za potraviny a nealkoholické nápoje jsme v roce 1990 utráceli přes 27 procent celkových výdajů, dnes necelých 18 procent. Na bydlení včetně energií nám stačilo necelých 16 procent, dnes spolyká téměř 26 procent,“ uvedl.

Změny jsou podle něj výsledkem jak přibližování se životnímu standardu vyspělých zemí, tak změn ve spotřebních preferencích pozorovatelných všude ve světě.

Česko vyniká ekonomickou aktivitou lidí mezi 50 a 54 lety, pomáhá jim velká míra zaměstnanosti

Číst článek

Podle údajů Českého statistického úřadu byla nejvyšší inflace za posledních 30 let v roce 1991, a to 56,6 procenta. Důvodem byla tehdejší devalvace měny a uvolnění cen. Naopak nejnižší roční míra inflace byla 0,1 procenta v roce 2003. Pod jedním procentem byla inflace ještě v letech 2014 až 2016. Loni byla 2,1 procenta.

Samotná ekonomická transformace po roce 1989 a následná privatizace vycházela podle Horské z faktu, že v bývalé socialistické zemi není dostatek kapitálu, který by mohl být zapojen v privatizaci. Navíc se země potřebovala naučit novým tržním zásadám a napojit se na západní trhy, protože východní trhy zkolabovaly.

„Proto v mnoha případech došlo k prodeji významných národních firem zahraničním vlastníkům. Kuponová privatizace pak měla zapojit běžné české občany do procesu transformace a privatizace státních podniků a udělat z nich spoluvlastníky zdejších firem. Prioritou byla rychlost, právo šlo stranou, bohužel až příliš dlouho,“ uvedla.

Vznik některých privatizačních fondů byl podle Horské spojen s řadou nekalých praktik, a podílel se tak na vzniku „divokého“ kapitalismu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme