Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla o 1,5 procenta, podpořila ji zahraniční poptávka
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu o 1,7 procenta. Výsledek mezičtvrtletního vývoje se proti předchozímu odhadu nezměnil, hrubý domácí produkt klesl o 0,2 procenta. Vyplývá to z informací, které úřad dnes zveřejnil na svém webu.
Statistici již dřív uvedli, že meziroční růst ve sledovaném období podpořila zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností.
V Česku v prosinci stoupla nezaměstnanost a ubylo pracovních míst, podle analytiků jde o přirozený vývoj
Číst článek
„Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 procenta a meziročně klesla o 7,8 procenta,“ uvedl v pondělní tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
„Zatím hrubé výsledky sektorových účtů potvrzují, že ani ve třetím čtvrtletí nepředbíhaly mzdy před produktivitou práce, takže z pohledu centrální banky nedocházelo k vytváření potenciálně nadměrných inflačních tlaků,“ zhodnotil údaje o hrubém domácím produktu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Pokles spotřebitelské a investiční poptávky domácností naopak vytvářel prostředí pro zpomalování inflace, které se ovšem projeví až se zpožděním,“ dodal Dufek.
Vrchol inflace
Poslední údaje o inflaci jsou z listopadu, kdy meziročně činila 16,2 procenta. Podle odhadu analytiků by měla vrcholu dosáhnout v lednu, v polovině roku potom klesnout pod deset procent.
Letos nás čeká recese. Zvykli jsme si fetišizovat ekonomický růst, míní ekonomka Matesová
Číst článek
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele podle statistiků klesl v daném období meziročně o 5,2 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 2,3 procenta.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil ve třetím čtvrtletí 40 259 korun, meziročně tak byl reálně o 10,7 procenta nižší a proti druhému čtvrtletí o 1,6 procenta nižší. „Výsledkem nižšího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů byla vyšší míra úspor, a to 16,7 procenta,“ uvedli statistici a doplnili, že míra investic domácností se meziročně snížila o 0,9 bodu a mezičtvrtletně o 0,3 bodu na 9,3 procenta.
U nefinančních podniků míra zisku mezičtvrtletně i meziročně stoupla, dosáhla 46,6 procenta. Jejich míra investic činila 29,1 procenta, proti stejnému období předchozího roku byla vyšší, zatímco proti předchozímu čtvrtletí nižší.
