Ekonomika pokračuje díky zahraničnímu obchodu v růstu

Česká ekonomika stále drží stabilní tempo růstu. Potvrzují to výsledky hrubého domácího produktu za první čtvrtletí letošního roku. Podle Českého statistického úřadu v prvních třech měsících roku meziročně vzrostl o 4,4 procenta. K růstu přispěl podle statistiků rozhodujícím způsobem vývoj zahraničního obchodu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koruny, česká měna

Koruny, česká měna | Foto: Jan Rosenauer

Z revidovaných 4,6 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika mírně zpomalila na 4,4 procenta. ČSÚ dnes zároveň zpřesnil podle nových údajů předloňský růst HDP ze 3,7 na 3,2 procenta. Za rok 2004 se růst HDP po revizi naopak zvedl ze čtyř na 4,4 procenta.

Česká republika tak roste rychleji než Polsko (2,1 procenta) a Maďarsko (2,9 procenta), stále však zaostává mírně za Slovenskem, které si v prvním čtvrtletí připsalo 5,1 procenta. Výrazně rychleji však Česko roste ve srovnání s Evropskou unií, která v prvním čtvrtletí rostla o 1,6 procenta.

Podle Heleny Horské z Reifeisen Bank je tento výsledek velmi příznivý. "Českou republiku bych zatím nenazývala středoevropským tygrem, protože pořád ještě nedosahujeme temp růstu Slovenska, nicméně myslím si, že česká ekonomika díky vynikajícímu a velmi dynamickému růstu vývozu se zařadila mezi takzvané vývozní tygry," uvedla Horská.

Zahraniční obchod v prvním čtvrtletí skončil v přebytku 22,8 miliardy korun, což je podle ČSÚ nejvíce za dobu existence samostatné České republiky. Pozitivní tendence vývoje HDP ovlivňuje kromě úspěchů našich vývozců i neutuchající příliv zahraničních, ale i domácích investic.

To je podle proděkanky fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Stanislavy Hronové důkazem, že naše ekonomika jde správným směrem. Zvlášť, když nás růst nestrhl k nemístnému utrácení. Příkladem může být spotřeba domácností.

"Vzrostla meziročně jen o 1,3 procenta a spotřeba vládních institucí dokonce poklesla o 3,8 procenta. A to je tendence v případě domácností i státu, která se udržuje už pět čtvrtletí," uvedla Hronová. Abychom si dobrý směr udrželi, je podle odborníků potřeba posílit rozvoj vzdělávání a investic do vědy a výzkumu, ale také do dopravní infrastruktury.

Jitka Hanžlová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme