Ekonomika subsaharské Afriky by měla posilovat
Jihoafrická ekonomika by letos měla posílit o 3,5 procenta. Hospodářství Tanzánie dokonce o sedm procent. Potvrzují se tak předpovědi expertů, podle kterých africké země navážou na úspěšnou první dekádu tohoto století. Tento trend by měl pokračovat i přes politické turbulence na severu kontinentu.
Podle hlavního ekonoma banky HSBC pro subsaharskou Afriku Murata Ulgena by ani nepokoje v Egyptě neměly investorům příliš vadit:
„Já si myslím, že to, co se nyní děje v regionu, je jistý proces změny. Nemělo by to nijak změnit pohled na celý africký kontinent, nebo oblast, na kterou se zaměřuji, tedy na subsaharskou Afriku a to hned z několika důvodů.“
„Tento region, což vlastně platí o celé Africe, má velmi příznivou demografii. V subsaharské Africe jsou země jako Keňa, Uganda, Rwanda nebo Benin, kde počet obyvatel rychle narůstá až tříprocentním tempem. Například Uganda by měla v roce 2050 mít zhruba 100 milionů obyvatel. Tento výhled je určitě jedním z důležitých pilířů, o které se opírají optimistické výhledy,“ vysvětluje Murat Ulgen.
„Berte to tak, že ekonomové spojují potenciál růstu v první řadě s dostupností pracovní síly, a to pochopitelně úzce souvisí s počtem obyvatel. Druhým kritériem je pak produktivita práce. Růst počtu obyvatel je tak pro nás velmi důležitý,“ doplňuje.
Další důvody
„Toto jsou, co se rozšíření spotřebního zboží a služeb týče, zaostalé země. Vybavení domácností, automobily v osobním vlastnictví, finanční produkty a služby, jako je například pojištění, to vše není příliš běžné. A právě kombinace rychlého růstu obyvatel a malého rozšíření zboží a služeb jsou velmi důležité faktory,“ říká Ulgen.
Mnohé země subsaharské Afriky jako třeba Keňa nebo Uganda jsou politicky nestabilní. Tato situace by teoreticky mohla jejich ekonomický potenciál snížit.
„Já bych to takto neviděl. Nedávno jsme například měli v Ugandě volby a byly velmi transparentní. V dubnu pak proběhly volby v Nigérii. Od doby, co se země stala skutečně demokratickou, šlo o ty nejlepší. I proto si myslím, že se věci lepší,“ argumentuje Murat Ulgen.
„Důležité je, aby se dařilo budovat demokratické instituce, aby se zvyšovala transparentnost při předávání moci, a aby se dařilo organizovat bezproblémové volby. A příklady toho, že to jde, se už objevují,“ dodává ekonom.
Celý rozhovor s Muratem Ulgenem můžete slyšel od 15:30 na Rádiu Česko.
