Ekonomka: Některé země eurozóny si žily nad poměry. To prohloubilo rozdíly
V Řecku dnes probíhá další generální stávka. Odboráři protestují proti vládnímu plánu rozpočtových úspor. K nim musí Řecko přistoupit kvůli vysokým dluhům, které zemi přivedly na pokraj státního bankrotu. Podle některých názorů mohou řecké problémy vést ke kolapsu celé eurozóny. Podle dalších naopak ke vzniku společné hospodářské vlády pro země platící eurem.
Evropští lídři už dali najevo, že Řecko takzvaně ve štychu nenechají a v případě potřeby mu pomůžou. Athény ale musejí nejprve dokázat, že jim nechybí odhodlání dát své účty do pořádku, prostě tvrdě šetřit. Ekonomka Cinzia Alcidiová ze Střediska pro studia evropské politiky Unii za její přístup chválí.
"To, co dělají, je podle mě správné. Nejdřív ale musí Řecko prokázat, že dělá dost. Všichni doufáme, že řecké veřejné mínění snahu vlády podpoří a smíří se s utahováním opasků, protože právě k němu nakonec bude muset dojít. A že trhy poté přestanou sázet na bankrot Řecka," řekla Radiožurnálu.
Jak se eurozóna vyrovnává s vysokou zadlužeností některých zemí a jaká je budoucnost eura? Redaktor Ondřej Houska se na Rádiu Česko ptal ekonomky Cinzie Alcidiové ze Střediska pro studia evropské politiky.
Podle zastánců akce ve prospěch Řecka bude muset Unie nakonec Řecku pomoct, jinak dluhový vír pohltí i země jako je Portugalsko nebo Španělsko a stabilita eurozóny se následně otřese v základech.
Doktorka Alcidiová s tím souhlasí. Zároveň je ale podle ní hodně nepřesné, když se říká, že za problémy řady států Unie může jen současná hospodářská krize.
"Když se zaměříme na chování těchto zemí v posledních deseti letech, tak je zřejmé, že jejich veřejný sektor se hluboce zadlužil. Prostě utrácely mnohem víc, než co si mohly dovolit. Tohle je na krátkou dobu možné, ale když už je míra zadlužení vysoká, tak se stáváte závislým na vašem věřiteli, diktuje vám podmínky. A tady začínají problémy," uvedla.
Finanční krize podle ní jistě hrála určitou roli a nebýt ní, tak by Řecko a Španělsko nebyly v situaci, v jaké dnes jsou." Ale v krizi by se nacházely tak jako tak, protože jejich vývoj byl neudržitelný," dodala.
Alcidiová ale jasně odmítá názory, že by za problémy Řecka nebo Španělska neslo vinu euro. Naopak. Podle ní by tyto země bez společné měny možná už dávno zbankrotovaly, protože obsluha jejich dluhu by byla mnohonásobně dražší. Za současnou situaci může podle ní konkrétní chování některých zemí.
Některé země žily nad poměry
Vinu ale podle Alcidiové nese i Unie jako celek. Neudělala nic proto, aby současné krizi předešla. Pakt stability a růstu, který má zabránit přílišnému zadlužování, se už před krizí stal trhacím kalendářem. Některé země si prostě žily nad poměry, a to prohloubilo rozdíly mezi členy eurozóny. Po nárazu krize se tak její stabilita snadno otřásla.
"Mohli jsme těžit zhruba z jednoho desetiletí hospodářského růstu. A přitom v téhle době se v eurozóně nahromadily velmi silné nerovnováhy v ekonomice, místo toho, aby se stav jednotlivých zemí dal do pořádku. Místo, aby došlo ke konvergenci a jednotlivé státy se staly homogennější, tak se rozdíly mezi nimi v posledních deseti letech výrazně zvětšily," řekla Alcidiová.
Eurozóna by podle ní měla v ideálním případě mít společnou fiskální politiku, tedy nějakou formu hospodářské vlády. Něco takového je ale naprosto nereálné.
"Podle mě je jasné, že jednotlivé státy nemají v plánu vzdát se suverenity. To je zcela evidentní. Můžeme doufat jen v jednu věc - že dojde k větší míře koordinace a vzájemné spolupráce. Ale je samozřejmě otázkou, jakou budou mít jednotlivé vlády vůli k větší konvergenci, a to především z hlediska konkurenceschopnosti," dodala.
