Ekonomové varují před zvyšováním mezd kvůli vyšší inflaci v eurozóně
Narůstající tlak na růst mezd patří mezi strašáky eurozóny. V rozhovoru pro francouzské rádio Evropa 1 to připustil prezident Evropské centrální banky Jean Claude Trichet. Jak řekl, vyšší mzdy by mohly přiživit inflaci, která je přitom už tak nad úrovní, na níž ECB cílí.
Inflace v eurozóně je na úrovni 2,4 procenta, tedy o 0,4 procenta nad cílem ECB. A to zejména kvůli rostoucím cenám zemědělských komodit, energií, pohonných hmot a potravin. Pokud by se k těmto faktorům přidaly i vyšší platy, které by opět tlačily ceny vzhůru, mohlo by to podle ekonomů ohrozit křehké hospodářské oživení měnové unie.
S tím souhlasí i ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Jak připomněl na Rádiu Česko, inflace roste především v důsledku zvyšovaní cen položek, které jsou mimo kontrolu ECB. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o uvedené nákladové faktory, zatím podle něj zůstává pod dvouprocentním inflačním cílem ECB.
Narůstající tlak na růst mezd patří mezi strašáky eurozóny. Situaci sleduje i ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
„Problém by byl, pokud by se začala i tato složka inflace zvyšovat, zejména v důsledku sekundárních dopadů vyšších cen komodit, včetně potravin a pohonných hmot do inflace. A podpořit tento scénář by mohl i případný neadekvátní růst mezd,“ uvedl.
Prezident ECB Trichet uvedl, že zvyšování platů v eurozóně by teď byla ta ‘nejhloupější‘ věc, protože by to přispělo k opětovnému zvyšování cen. Přesto podle Vejmělka pravděpodobnost, že se to stane, existuje.
„Myslím si, že tlaky na růst mezd v eurozóně bezesporu budou. A to zejména v zemích se silnými odbory. A jejich argumentace bude postavena především na tom, že požadovaný růst platů je nezbytný k tomu, aby pokryl rostoucí životní náklady,“ uvedl.
Růst mezd musí odpovídat růstu v produktivitě
Podle Vejmělka je důležité, aby evropská ekonomika směřovala nadále z krize směrem k udržitelnému oživení hladce. Tomu by podle něj měl odpovídat růst mezd. „Čili měl by odpovídat především růstu v produktivitě. Pokud by byl růst mezd rychlejší, tak by to zhoršovalo konkurenceschopnost celé řady ekonomik eurozóny,“ dodal.
Největší problém by podle ekonoma mělo opět takzvané jižní křídlo eurozóny.
„Protože tyto země v měnové unii nemají možnost devalvovat měnu a zvýšit tak svoji cenovou konkurenceschopnost. A v podstatě jediná cesta je snížit jednotkové náklady na práci. Ovšem z politického pohledu je to obtížně prosaditelné,“ dodal.
