Česká elektřina za dva roky zdražila o pětinu. V porovnání se mzdami patří k nejdražším v unii

Češi v současnosti mají – při srovnání přes paritu kupní síly – téměř stejně drahou elektřinu jako Němci, kteří jsou tradičně v cenách elektřiny „na špičce“ unie. Čím to je?

Data Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cena elektřiny pro domácnosti, mezinárodní srovnání | Foto: Jan Boček | Zdroj: Český rozhlas

Německo bývá považováno za zemi s nejdražší elektřinou v Evropské unii. Jako důvod jsou obvykle uváděny investice do Energiewende, tedy do nahrazení uhelných a jaderných elektráren zejména obnovitelnými zdroji.

Co jsou parity kupní síly?

Parity kupní síly jsou indikátory cenových rozdílů v jednotlivých zemích. V nejjednodušší verzi parity kupní síly představují poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Porovnává se zpravidla metodou spotřebního koše vyjadřujícího běžné náklady domácnosti.

Pokud sledujeme cenu bez dalších souvislostí, tedy jednoduše eura za kilowatthodinu, je německá elektřina skutečně téměř nejdražší, a to po Dánsku. Jakmile ovšem do srovnání zahrneme ekonomické možnosti domácností – metodou takzvané parity kupní síly – jsou na tom Němci a Češi velmi podobně.

Podle čerstvých dat Eurostatu za rok 2019 se přitom ceny elektřiny pro domácnosti v obou zemích přiblížily v posledních dvou letech, kdy v Česku elektřina zdražila o 7 a 11 procent, zatímco v Německu zlevňovala. Tuzemská elektřina se tak s cenou – opět v paritě kupní síly – dostala vysoko nad unijní průměr.

„Myslím, že vysoká cena má dvě příčiny. První je parita kupní síly, která nás penalizuje, protože jsme prostě chudší země. Druhou pak skutečnost, že je zde extrémně vysoká část platby za distribuci. Ta tvoří bezmála polovinu celkové platby za elektřinu, jinde to není zdaleka tolik,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz Jiří Hlavenka, investor a zastupitel Jihomoravského kraje za Stranu zelených a Českou pirátskou stranu.

„Je to dáno tím, co si vylobboval ČEZ,“ pokračuje. „Tím, že dostal jako ‚dárek‘ svou pozici na trhu a poplatky za distribuci, tak to je vlastně daň, kterou platíme všichni. Stát každoročně ze zisku ČEZ inkasuje dividendu a má z toho bezva příjem. Může pak předstírat, že nezvyšuje daně.“

Platby za elektřinu jsou v Česku rozděleny na dvě části. Zhruba 55 procent ceny tvoří regulovaná část, jejíž výši určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Z ní se skutečně většina peněz odvádí distributorům – v devíti severnějších krajích firmě ČEZ Distribuce, ve čtyřech jižních regionech společnosti E.ON Distribuce, v Praze pak PREdistribuce.

Neregulovaná část, která podléhá konkurenčnímu boji, tvoří 45 procent ceny.

„Srovnání cen elektřiny v přepočtu na kupní sílu obyvatelstva vypovídá, nakolik spotřeba elektřiny běžnou domácnost zatíží z hlediska rodinného rozpočtu. Z tohoto úhlu je vidět, že elektřina je u nás relativně drahá,“ přibližuje analytik Jiří Gavor z konzultační firmy ENA.

„Nicméně silová elektřina (hlavní část neregulované složky, pozn. red.) je mezinárodně obchodovaná komodita a čeští obchodníci ji nakupují za ‚německé‘ ceny. Stejně tak neumí ovlivnit vývoj kurzu koruny,“ pokračuje Gavor. 

Dobrodružství fotovoltaiky. Proč se ze solární naděje stala zatracovaná cesta české energetiky?

Číst článek

„Nemohou tedy jednoduše nabídnout chudším českým domácnostem nižší ceny elektřiny, jak jsme na to zvyklí třeba u služeb. Český kadeřník nás ostříhá mnohem levněji než jeho kolega v Berlíně, v energetice to je složitější.“

Gavor také upozorňuje, že relativně vyšší české náklady na regulovanou složku mají význam pro dlouhodobou stabilitu přenosové soustavy.

„V některých okolních státech regulovaná složka podléhá politickým tlakům. Stává se, že – hlavně před volbami – se jednoduše zmrazí. Což může zvýšit popularitu vlády, ale dlouhodobě uměle potlačené náklady na údržbu a rozvoj distribuční soustavy vedou k její nižší spolehlivosti. To by byla škoda, protože česká elektrizační soustava patří zatím k těm nejspolehlivějším v Evropě,“ říká.

Konkurenční trh

Michal Kebort z Energetického regulačního úřadu vidí za výrazným zdražením růstem českých cen elektřiny v posledních dvou letech právě růst ceny silové elektřiny.

Obnovitelné zdroje stojí 40 miliard ročně a pokrývají míň než nový blok Dukovan, tvrdí vládní zmocněnec

Číst článek

„Elektřina na burze zdražuje od dubna 2016, to je hlavní důvod zvyšování ceny pro koncové odběratele,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz. „Regulovaná složka vyrostla ve stejném období jen o dvě nebo tři procenta. Většina distributorů má nasmlouvanou elektřinu dlouho dopředu, proto se výkyv u ceny silové elektřiny může v cenách pro domácnosti projevit klidně se zpožděním několika let.“

Silovou elektřinu nakupují čeští distributoři na burze v Lipsku. Na stejném trhu ovšem nakupují také německé a rakouské firmy, proto by měl být – při podobném ekonomickém růstu – podobný také vývoj cen elektřiny.

To ale není: zatímco Češi loni nakupovali elektřinu o 19 procent dráž než v roce 2017, Rakušané zaznamenali ve stejném období pouze pětiprocentní zvýšení, a Němci dokonce šestiprocentní snížení cen.

Podobný trend ukazují také „jednodušší“ data, která neberou v úvahu s různou kupní sílu a nejsou tak citlivá na výkyvy ekonomiky.

Jedním z faktorů, který může stát za aktuálním zdražením cen elektřiny pro domácnosti, je podle Keborta pomalejší reakce na vývoj ceny silové elektřiny. „Stejně jako při růstu cen na burze, které se promítá do koncových cen se zpožděním, promítá se se zpožděním i případné zlevňování,“ tvrdí.

„Český trh s elektřinou je poměrně konkurenční, počty přechodů mezi dodavateli v posledních letech rychle rostou. I zdražování by mohlo být jednou z příčin. Všimněte si, že jen za poslední měsíc, kdy elektřina vlivem koronaviru zlevnila, řada zprostředkovatelů začala obvolávat zákazníky konkurence a nabízet jim levnější elektřinu. Pozor ale, že v tomto případě může jít spíš o krátkodobé lákadlo.“

Soláry tehdy a teď

Část odpovědi by měla přinášet zmíněná data Eurostatu, která kromě ceny elektřiny sledují také výši daní a poplatků každé unijní země. Německo s 54procentním podílem daní a poplatků na ceně energií se tak zdá na míle vzdálené Česku s 29procentním podílem.

Ve skutečnosti ovšem tato data zřejmě skutečnosti příliš neodpovídají: v Česku například meziročně vyrostl podíl daní a poplatků z 18 na 29 procent. Nikdo z oslovených expertů si nicméně žádnou takovou změnu nevybavuje.

„U daní a poplatků došlo k úpravě metodiky, reálně zůstaly stejné jako v předchozím roce,“ říká pro iROZHLAS.cz Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu. „Meziroční skok je tam z toho důvodu, že uvedená změna nebyla promítnuta do starších dat.“

Podle Michala Keborta z ERÚ nicméně není ani 29procentní podíl daní a poplatků realistický, skutečné číslo je podle něj podstatně vyšší.

„Eurostat jsme upozorňovali, že nemá ideální metodiku. Počítá s aktuálními cenami, ne skutečně podepsanými smlouvami – lidé mohou ve skutečnosti i kvůli retenčním nabídkám platit zcela jinou částku.“

„U daní a poplatků, které Eurostat uvádí, je nutné znát, co je do nich zahrnuto – pokud bychom například vzali regulovanou platbu jako poplatek, dosahuje více než 50 procent,“ dodává mluvčí ERÚ.

Češi by v takovém případě platili na poplatcích podobnou částku jako Němci s udávanými 54 procenty.

„Poplatek na OZE a KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla, pozn. red.) je u domácností zastropovaný na asi 495 Kč za megawatthodinu,“ doplňuje Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nechci do toho vstupovat politicky, hrajeme o soběstačnost, říká Havlíček k dostavbě Dukovan Ruskem nebo Čínou

Číst článek

„Často se tvrdí, že si nemůžeme dovolit vysoké ceny elektřiny jako třeba v Německu, a proto nemáme stavět obnovitelné zdroje,“ pokračuje. „Nová data přitom ukazují, že německé ceny jsou v poměru ke kupní síle téměř stejné jako u nás. Náklady na rozvoj nových OZE se navíc nebudou odrážet v cenách pro spotřebitele. Stát je totiž má možnost platit z evropských peněz – výnosů z povolenek, Modernizačního fondu a podobně.“

„Pro úplnost se sluší dodat, že OZE jsou ze všech nově stavěných zdrojů při výrobě elektřiny nejlevnější. Cena elektřiny z nových OZE stále klesá, na rozdíl od nového jádra, které naopak stále zdražuje,“ dodává Mikeska.

„To, co nyní platíme v cenách jako podporu OZE, je daň za špatná politická rozhodnutí z dob před deseti lety,“ doplňuje ho analytik Jiří Gavor. „Nyní se již ty proklínané fotovoltaiky staví mnohem levněji. A naopak, pokud postavíme zvažovaný nový jaderný blok špatně za hodně vysokou cenu, tak nelze vyloučit, že naše děti si budou muset připlácet v cenách elektřiny či v daních. Tak jak to dnes činíme my za kdysi drahé OZE.“

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme