Česko je blíž elektronickým dálničním známkám. Naopak zdražení nad 1500 korun poslanci zamítli

Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, schválila sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poslanci při závěrečném schvalování odmítli poslanecký pozměňovací návrh, který by umožnil vládě zdražit roční dálniční známku z nynějších 1500 korun až na 2000 korun. Pro zákon v pátek hlasovalo 171 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace | Foto: David Peltán | Zdroj: MAFRA / Profimedia

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury.

Roční dálniční známka nezdraží, dokud neskončí opravy dálnice D1, oznámil ministr dopravy Kremlík

Číst článek

Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Sněmovna naprostou většinou hlasů odmítla návrh Martina Kolovratníka (ANO), který zvyšoval zákonný limit ceny dálničního kuponu. Cenu stanovuje vláda nařízením a musí se do zákonem stanoveného limitu vejít.

Ministr Kremlík (za ANO) ujišťoval, že na zdražení dálničního kuponu nepřistoupí. Bylo by to podle něj nefér vůči řidičům. Poděkoval jim za trpělivost, kterou projevují, když čekají při opravách dálnice D1. O zvýšení ceny kuponu je ochoten uvažovat až po dokončení modernizace dálnice D1, které se plánuje na rok 2021.

Sněmovna také odmítla návrh Jana Skopečka (ODS), aby motoristé nemuseli v příštím roce platit za dálniční známky. Skopeček svůj návrh zdůvodňoval hlavně stavem dálnice D1. Sněmovna naopak přes nesouhlas ministra Kremlíka schválila návrh poslance ANO Petra Sadovského, aby si dálniční známky nemusela kupovat historická vozidla opatřená patřičnou registrační značkou.

Změna sazeb mýtného

Poslanci schválili návrh poslance ANO a někdejšího náměstka ministra dopravy Milana Ferance, který se týkal sazeb mýtného. Feranec navrhl, aby mýtné, které platí vozidla nad 3,5 tuny, také zohledňovalo emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.

Novela na návrh vlády osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG).

Inventura vládních slibů: kilometry nových dálnic, slevy na jízdném. Co je splněno a na čem se pracuje?

Číst článek

Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Elektronické dálniční známky v Evropě

  • Podle serveru tolls.eu vyžaduje dálniční známky pro osobní automobily a dodávky do hmotnosti 3,5 tuny devět zemí Evropy (Bulharsko, Česko, Maďarsko, Moldavsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko).
  • Ve třech z těchto zemí, Slovensku, Maďarsku a Moldavsku, funguje jen elektronická dálniční známka. V Bulharsku, Rumunsku a Rakousku lze dálniční známku koupit jako klasickou nálepku na přední sklo i elektronicky.
  • Pouze jako klasickou nálepku je pak možno pořídit zatím dálniční známku ve Slovinsku, Švýcarsku a v Česku, kde se za dálnice prostřednictvím časových klasických kuponů platí od roku 1995. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Sněmovna ale v pátek schválila zavedení elektronických dálničních známek. Změnu zákona, která to umožní, nyní dostane k projednání Senát. Motoristé by je měli používat od roku 2021.
  • Slovensko například zavedlo elektronické dálniční známky v roce 2016. Koupit je lze na internetových stránkách eznamka.sk. Na Slovensku je možné pořídit pro osobní vozidlo a dodávky do hmotnosti 3,5 tuny známku na rok (50 eur, asi 1300 korun), 30 dní (14 dní) nebo deset dní (deset eur).
  • V Rakousku lze pořídit dálniční známku na deset dní (9,2 euro), dva měsíce (26,8 euro) a na rok (89,2 euro; asi 2277 korun).
  • V 16 zemích Evropy se podle serveru tolls.eu vybírá mýtné v mýtnicích (branách).
  • V 14 zemích (kromě Německa třeba Finsko a Ukrajina) se dálniční poplatky nevybírají.
  • Sousední Německo sice zavedení dálničních poplatků schválilo, ale Soudní dvůr Evropské unie v červnu uznal stížnost Rakouska na chystané německé dálniční poplatky pro osobní automobily, protože podle soudu zákon diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí a je tak v rozporu s unijním právem. Němci přitom chtěli od motoristů, včetně zahraničních, začít mýtné vybírat od října 2020. Německá vláda u soudu narazila se související daňovou úlevou pro německé řidiče.
  • V dalších asi sedmi zemích se platí poplatky také za některé mosty a tunely.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme