Energetická krize může vést EU zpět k uhlí. Boj o klimatickou neutralitu ale nevzdá, míní expert

Co očekáváte od mimořádné Evropské rady pro energetiku, kterou svolalo Česko jako předsednická země EU?
Čekám, že dojde alespoň k nějaké rámcové dohodě na úrovní EU, jak se bude řešit současná krize, jaký bude mechanismus vyvážení těch cenových dopadů, jestli bude nějaký regionální a jestli bude celounijní mechanismus. Uvažuje se o různých variantách - o odpojení plynu od cenotvorby a zastropování ceny plynu, anebo ten strop na levnější zdroje doplácet ze zisků. O tom se tedy bude rozhodovat a já čekám, že se od toho odpíchne i česká vláda.

Pojďme se zastavit u toho stropu na ceny plynu z Ruska. Evropská komise právě toto navrhuje. Premiér Petr Fiala z ODS už dříve řekl, že chce směřovat právě k zastropování cen energií a hledat řešení na evropské úrovni. Jak v tomto kontextu chápat slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN), který chce otázku zastropování cen plynu z Ruska naopak vyjmout z jednání energetické rady?

Myslím, že vláda možná doplácí na to, že ten vývoj je takový překotný. Asi se tzv. ztrácí v překladu, že se bavíme o dvou způsobech zastropování. Jednak o zastropování plynu v rámci trhu, což si například už dříve prosadili Španělsko a Portugalsko. A pak o zastropování cen u ruského plynu. Jestli jsem to správně pochopil, tak ministr Síkela mluvil právě o zastropování toho ruského plynu, proto dodal, že je to spíš jakýsi politický nástroj vůči Rusku. Vlastně to spojil s tím, že skupina G7 chce zavést strop na import ruské ropy. On ale řekl, že to nechce míchat dohromady. Tam je dle mého významový rozpor.

Mimochodem, čemu by pomohlo, kdyby ten strop na ceny plynu z Ruska vznikl?
Je otázka, jak by se implementoval, a jak by se pak prosazoval a kontroloval. Problém je, že Evropská komise má nástroje jak zajistit, aby fungoval trh uvnitř. Ale ta krize, které teď čelíme, vzniká vně toho trhu, na vstupu. A na to evropský trh není připravený, protože to je hájemství vnějších vztahů EU. Proto se tady potýkáme s tímto problémem, a proto přišel i ten návrh na zastropování ceny ruského plynu. Protože co tu krizi způsobilo, je právě ruská manipulace s plynem. Ostatními problémy, které se přidávají, se to vlastně multiplikace. Ale kořen problému je vně EU, vně trhu.

Měli by ministři řešit také třeba emisní povolenky?
Takový návrh z české strany přišel, ale já osobně si nemyslím, že má velkou šanci na úspěch.

Mluvíme o možnosti omezení prodejů emisních povolenek, ano?
Ano, návrh regulovat nějakým způsobem dopad těch emisních povolenek. To je věc, která lidově řečeno leží v žaludku hlavně středo a východoevropským členům Unie. Bude hodně těžko hledat shodu se západním křídlem. Já osobně vidím ze strany Evropské komise snahu řešit tu situaci s co nejmenšími dopady a s co nejmenší deformací trhu. Proto je tlak na to, aby se situace řešila zastropováním cen levnějších zdrojů a kompenzací ze zisku dodavatelů, a ne kompletním zastropováním a vyčleněním plynu. Evropské komise pořád pravděpodobně věří, že situace, které teď čelíme, je přece jen dočasná a jakákoli deformace trhu a trhu s povolenkami se bude těžko vracet zpátky.

Ministr Síkela už dříve řekl, že ten trh s energiemi přestal fungovat. Pomohlo by oddělení cen elektřiny a plynu?
Já nevím, co se tím myslí, že trh přestal fungovat. A slyšel jsem to hned několikrát, od různých aktérů. Když se na to ale podíváme čistě z logiky fungování trhu, tak naopak funguje přesně tak, jak funguje běžně - na základě nabídky a poptávky. Ve chvíli, kdy nabídka je nižší při stejné nebo zvýšené poptávce, letí cena samozřejmě nahoru. Z hlediska obecného tržního fungování tedy funguje přesně tak, jak bychom od trhu očekávali. Jestli je to myšleno tak, že trh přestal fungovat v náš prospěch, tak ano. Ale neřekl bych, že to je selhání trhu. To je selhání logiky, na kterou jsme spoléhali. Není prostě vždy dobré počasí a na trhu jsou i vlivy, které působí v náš neprospěch.

A když se vrátím k té otázce, pomohlo by tedy oddělení cen elektřiny a plynu? Pro ministra Síkelu by to asi mohlo být řešení i vzhledem k tomu, že trh s energiemi podle něj přestal fungovat?
Při té argumentaci zaznělo, že by to nevyřešilo problém s poptávkou po plynu. Je navíc otázka, co se myslí tím oddělit cenotvorbu elektřiny a plynu. Nějakým způsobem by se pravděpodobně cena plynu musela dotovat. A v tu chvíli by zmizela jakákoliv pobídka ke snižování jeho spotřeby. I proto si myslím, že Evropská komise bude chtít volit řešení, které jsem naznačil předtím, tedy zastropování cen, zisk pro jiné zdroje a kompenzace z těchto financí.

Premiér Petr Fiala z ODS chce evropské řešení, které by mělo vzejít z pátečního jednání evropské rady pro energetiku, skloubit s českým národním řešením. Ve středu řekl televizi CNN Prima News, že toto řešení představí vláda příští týden. Má obsáhnout mimo jiné zavedení garantovaných cen elektřiny a plynu pro domácnosti, a dále také pomoc pro podnikatele. Co bude podle vás vůbec nejdůležitějším bodem toho národního řešení?
Národní řešení bude pravděpodobně v nějakém smyslu cílené. Budou tam určitě regulace cen pro určité odběratele. Myslím si, a zmiňoval to i ministr Jurečka, že česká vláda bude navazovat na to, jak dopadne jednání na evropské úrovni. Tak já to čtu.

Já to čtu podobně. Znamená to tedy, že nejdůležitější to bude pro domácnosti a podnikatele? Z toho budou moct nejvíc těžit?
Těžko říct. Z předchozích vyjádření ministra Síkely jsem pochopil, že bude klást velký důraz na to, aby se pomáhalo i podnikatelům. Protože pokud by podnikatelé a soukromé subjekty měli problémy, byla by to dlouhodobější zátěž pro ekonomiku. Pomoc pro maloodběratele tam určitě bude, ale budou se zaměřovat i na podnikatelskou sféru.

Jakou roli v tomto všem má hrát státní obchodník s energiemi?
Z toho, co víme, je to to evropské řešení se stropem pro některé výrobce, akorát v malém, v prostoru České republiky. Obchodník, který má zajišťovat dodávky pro veřejnou sféru za určitou cenu. Ta bude stanovena, což znamená nějaký přiměřený zisk. To je jedno z řešení Evropské komise, kdy chce určité zdroje zastropovat na nějaké úrovni, to znamená vaše náklady a přiměřený zisk. A to, co je přes tu cenu, která je na trhu reálná, se použije jinde. Stát má s tím obchodníkem podobné plány. Dodavatelé budou státu dodávat energie pro veřejnou sféru za určitou cenu, kterou stát arbitrárně stanoví na základě jejich nákladů a nějakého přiměřeného zisku.

Já k tomu jenom závěrem dodám, že státním obchodníkem s energiemi by se měl alespoň dočasně stát státní podnik Prisko. Jak řekl ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS Hospodářským novinám.

Myslíte si, že bude Evropa do budoucna schopna obejít se úplně bez ruského plynu?
To je v plánu. Podle toho, kam směřují kroky Evropské komise a návrhy, které z Komise vycházejí v posledních týdnech a měsících. Asi nejdůležitější je plán RePowerEU, který stanovuje jakýsi jízdní řád odklonu od ruského plynu do konce tohoto desetiletí.

Tím cílem je jednoznačně snížit závislost na Rusku a jeho plynu.

V tom je současná snaha Evropské komise unikátní. Přímo adresně říká, že závislost na ruském plynu je problém, a proto je nutné se ho zbavit. Neříká přitom, že jakýkoliv plyn je problém. To, že bude tlak na snižování spotřeby plynu obecně, vyplývá z jiných unijních politik a z jiných plánů, které Komise už dříve zveřejnila. Mimo jiné z dlouhodobého cíle klimatické neutrality do roku 2050. Ale Evropská komise má plán, jak se odkloní od Ruska. A minimálně ve střednědobém horizontu se zdá, že ten plán by mohl být naplnitelný.

Pokud EU tedy říká, že plyn z Ruska problém je, ale plyn obecně problém alespoň pro tuto chvíli není, tak odkud jinde ho budeme brát?
Je to takové šalamounské. Když se díváte na ty další dokumenty, tak Evropská komise říká jasně, že plyn problém je. Když jsme sledovali, co se dělo kolem té tzv. zelené taxonomie a povahy plynu jako zdroje, tak je zřejmé, že Evropa bude chtít, aby se jeho vliv umenšoval. Já jsem vám teď ale trochu utekl z té otázky.

To nevadí. Já se zeptám znovu - z jakých jiných zemí bychom tedy jako EU mohli ten plyn brát, když ne z Ruska?
Hodně se medializovalo to, že by Spojené státy nebo dodavatelé ze Spojených států posílali do Evropy více zkapalněného zemního plynu Má to být až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Jenom pro představu, loni EU z Ruska importovala asi 155 miliard metrů krychlových. Těch 50 m krychlových ze Spojených států je nárůst zhruba o 30 miliard oproti předchozím letům. To znamená, že tu máme nějakých 150 až 160 miliard metrů krychlových z Ruska, které potřebujeme něčím nahradit. Dalším zdrojem by mohla být severní Afrika, jak skrze plynovody tak LNG. A mluví se i o zdrojích z východního Středomoří, které pravděpodobně také budou dodávány skrze LNG. Z toho, co jsem do teď řekl, vyplývá, že LNG bude do budoucna pro Evropu jedním z klíčových zdrojů. To s sebou nese jeden problém - k tomu je potřeba infrastruktura.

Mimochodem, ví se už, odkud bude LNG, které půjde přes terminál v Nizozemsku, kde si už Česká republika skrze ČEZ pronajala kapacity?
Já si teď nejsem jistý, jestli už byly uzavřeny nějaké kontrakty. Předpokládám, že půjde o dodávky od těch velkých odběratelů, to znamená Spojené státy, Katar.

LNG by tedy měl být do budoucna větší zdroj i pro Českou republiku. Pokud se nemýlím, až třetinu spotřeby během letošní zimy by mělo pokrýt právě LNG. Je to tak?
Dá se to tak říct. Česká republika si v tom LNG terminálu zamluvila nějaké dvě miliardy metrů krychlových. To je kapacita toho terminálu, kterou si Česko zamluvilo, otázka je ale, jaké se podaří nasmlouvat kontrakty.

A mimo zkapalněný zemní plyn, což je tedy pořád zemní plyn, jenom se uvede do jiného stavu pro lepší transportování, řeší se v Evropě také třeba návrat uhlí?
To se řeší. V Německu mají být znovu nastartovány některé uhelné elektrárny. Na německé politické scéně to vzbudilo trochu pozdvižení, ale v podstatě je to jen sice bolestivé, ale nutné opatření. To je skutečně jen krizové opatření, které neznamená otočení dlouhodobého trendu tlaku na snižování emisí. Pokud se ptáte, jestli vidíme nějakou renesanci uhlí a fosilních paliv, tak ne.

Já se ptám i z toho důvodu, že britský list The Financial Times tento týden napsal, že evropské vlády budou tuto zimu investovat 50 miliard eur právě do rozvoje fosilní infrastruktury a peníze by mohly jít právě i do uhlí…
To se bude týkat spíše infrastruktury dopravní, plynovodů apod. Stejně jako po jakékoli předchozí krizi - nejvýrazněji to bylo po roce 2009 - se zvedla poměrně velká vlna aktivit, začaly se stavět různá propojení a plynovody. Velká část podle mě půjde do stavby plynovodní infrastruktury tak, aby mohl plyn v Evropě proudit co nejvolněji a dostat se tam, kde je ho potřeba. Od začátku zaznívá jedna věc, se kterou bych souhlasil, a sice že současná krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu, může přechodně znamenat zvýšenou spotřebu starých fosilních paliv, zejména tedy uhlí. Ale dlouhodobě to bude spíš jakýsi výkyv, který se vrátí zpět na sestupnou tendenci do konce této dekády.

Takže si nemyslíte, že kvůli ruské válce na Ukrajině bude teď ohrožen evropský cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050?
Může být obtížnější ho dosáhnout, protože se může objevit nějaký výkyv. Ale nestane se, a tím jsem si téměř jistý, že by Evropská komise řekla „vzdáváme tento boj a nebudeme se snažit o klimatickou neutralitu“. Už jenom proto, že klimatické cíle se těžko vyjednávaly, jako třeba „fit for 55“. Snaha o odstranění nebo o zbavení se spotřeby ruského plynu stojí na těch předchozích dohodách, často těžce vyjednaných, o tom, jak se mají vyvíjet emise, jak se má vyvíjet energetika. Kromě toho, že ten plán je jakýmsi jízdním řádem v technické oblasti, tak je poměrně významný politicky. Určitě si tedy nemyslím, že by EU opustila svůj dlouhodobý cíl klimatické neutrality.

V podcastu byly dále využity zvuky z Český rozhlas PLUS, Radiožurnál, Česká televize, Bloomberg