Soběstačnost pomocí fotovoltaiky je v zimních měsících chiméra, říká analytik Macenauer
„Zajistit soběstačnost rodinného domu i bytu pomocí fotovoltaiky je velkou iluzí,“ říká hlavní analytik nezávislé poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv. Lidé by podle něj neměli věřit nereálným číslům rychlé návratnosti, která slibují firmy s fotovoltaikou. Solární boom nyní bude podle něj zpomalovat.
Do jaké míry si může člověk tím, že si dá na střechu fotovoltaické panely a do garáže baterii, zajistit energetickou soběstačnost?
Je třeba rozlišit, jestli je to elektro-energetická, anebo celková energetická soběstačnost. Musím říct, že zajistit soběstačnost rodinného domu i bytu pomocí fotovoltaiky je velkou iluzí. Může samozřejmě nastat nějaká úplně absurdní situace, kdy předimenzováním systému, ale s vynaložením vysokých a nenávratných nákladů by fotovoltaika skutečně mohla po jistou část roku téměř bez napojení na síť zásobovat domácnost, ale v zimním období je to naprostá chiméra.
Fotovoltaika v měsících prosinci a lednu vyrobí asi jen 20 procent hodnoty výroby v červnu. Takže kdybychom měli hypoteticky úplně soběstačnou domácnost z tohoto pohledu, tak bychom museli mít zhruba pěti- až šestinásobnou instalaci. Která by byla po delší část roku téměř nevyužitá.
Léčba státních financí? Nový zákon o daních z příjmů a pryč s nostalgií vůči koruně
Číst článek
Nezpůsobovali bychom si naopak při takto předimenzované instalaci problémy s tím, že nebudeme vědět, co s tou elektřinou v létě?
Ano, samozřejmě. Třeba by se musela posílat do sítě, pokud je to v dané části sítě možné. Anebo by prostě přišla nazmar. Ale to mluvíme pořád jenom o jednom energetickém toku.
Pokud bychom topili plynem, tak je to úplně jiná píseň. Málokdo si uvědomí, že do domácnosti tečou jiné energie. Teče tam energetický tok, který je fosilního původu, a to jsou ropná paliva. Buď mám auto na diesel, nebo na benzin. A pochopitelně tím, jak konzumujeme zboží, tak k nám zase teče nějaký energetický tok.
Takže když bychom si vzali hypotetickou situaci, že bychom každou domácnost, i ty domácnosti v bytových domech a i ve velkých bytových domech, obsadili zhruba pětikilowattovou elektrárnou, tak bychom se čistě teoreticky mohli zbavit závislosti na vnějším toku energie do jedné průměrné české domácnosti asi o 20 procent.
A když k tomu připočteme i další energetické toky, které konzumuje ve formě zboží, tak se dostaneme na hodnotu asi jenom pět procent. Já neříkám, že to jsou malá čísla, ona ta fotovoltaika je v tomto nevinně, ale nemůžeme od ní mít takto maximalistické očekávání, jak se bohužel na politické úrovni někdy deklaruje.
Pozor na nereálné sliby
Většina lidí o fotovoltaice uvažuje spíš jako o možnosti, jak výrazně ušetřit. S tím ji také nabízejí i dodavatelé: Když si pořídíte panely na střechu, ušetříte desítky tisíc ročně. Co ukazují vaše propočty? Dá se skutečně ušetřit tolik, co ukazují tyto různé nabídky?
To, co řeknu, nevyzní moc optimisticky. Není to v žádném případě boj proti fotovoltaice ani proti obnovitelným zdrojům, ale je to o tom, že jsme se bohužel z politických důvodů dostali na úroveň, že fotovoltaiku posíláme masivně někam, kde má to nejhorší možné užití.
Státu vypadlo 150 miliard příjmů z daní. Studie ukazuje, jak by je mohl vybrat zpátky
Číst článek
Já neříkám, že to je úplně beznadějné, ale jsou mnohem lepší místa, kde s fotovoltaikou můžeme operovat. Ideálním místem pro fotovoltaiku je firma, která má přes den velkou spotřebu, a pokud má fotovoltaiku vhodně nainstalovanou a vhodně nadimenzovanou, tak tam návratnost může být skutečně okolo sedmi osmi let při započtení dotací.
Potom jsou bytové domy, pokud jsou dost vysoké, je tam dostatečné množství odběrů a relativně malá střecha, tak i tam je využití elektřiny vysoké. Až na samotném konci výhodnosti stojí rodinné domy, u kterých se odběrový diagram bohužel velmi málo kryje s diagramem výroby fotovoltaiky.
A když se podíváme na nějakou návratnost, tak systémy bez baterií nám teď vycházejí v tom nejlepším možném případě návratné v horizontu devíti let s dotacemi. Ale nějaké reálné číslo se zahrnutím dotací je spíš 12 let. A to mluvíme o instalaci bez baterií. Ta baterie je v některých případech velmi špatné řešení.
Jak to? Vždyť firmy to většinou nabízejí jako takový výhodný balíček?
Nebudu komentovat, proč to dělají, ale není to kvůli tomu, že by to mělo větší návratnost. Baterie je velmi drahé zařízení a každou vyrobenou kilowatthodinu, která projde baterií a kterou znovu spotřebujeme, tak zdraží o nějaké 3,50 Kč až 4,50 Kč, v některých případech i o mnoho víc.
Ekonom: OSVČ je u nás abnormálně moc i proto, že je to daňově mnohem výhodnější
Číst článek
Navíc systém s baterií má sám velmi značnou vlastní spotřebu, kterou na tom odběrném místě zvýší. Takže normální bateriový systém může na odběrném místě navýšit spotřebu asi o jednu megawatthodinu. To je spotřeba malé domácnosti.
Je to dost složité na vysvětlování, ale systémy s bateriemi jsou zkrátka a dobře velmi těžko návratné, v některých případech jsou nenávratné. Baterie také po 10 až 12 letech zdegraduje nikoli tím, že by vyčerpala svoje cykly, ale prostě amortizuje vlivem času.
Pokud vaše propočty ukazují návratnost kolem devíti let, znamená to, že nabídky a sliby, že je investice za dva čtyři roky zpátky, jsou nereálné?
Jsou naprosto nereálné. V těch výpočtech často figurují ceny, které už jsou minulostí, které byly v době té největší energetické krize, když ceny elektřiny na burze dosahovaly násobku toho, co vidíme dnes.
A ten vývoj je jednoznačný. Cena elektřiny se teď po nějaké dva roky bude snižovat, protože se bude snižovat cena zemního plynu.
Je to bohužel realita. Já tím nechci říct, že je to jediná motivace pro fotovoltaiku. Pokud si lidé chtějí nějakým způsobem navýšit soběstačnost, tak se na ekonomické parametry dívat nemusí. Ale z pohledu mikroekonomiky i makroekonomiky to smysl moc nedává.
Na soláry radši počkat
Do výpočtu návratnosti se dnes automaticky započítávají státní dotace. Ty jsou opravdu obrovské. Plynou do toho miliardy. Je to správná cesta? Na druhou stranu nelze popřít, že díky používání fotovoltaických zařízení se nemusí tolik spalovat uhlí, snižují se emise a podobně.
Když je fotovoltaika dobře nadimenzovaná, je v soustavě na správném místě, nikoliv na maloodběru, tak platí to, co říkáte. Fotovoltaika je výborný prostředek. Chce to čas, aby se rozvinula.
Kvůli lobbistickým bojům Česko v moderní energetice dva a půl roku zaspalo, říká expert
Číst článek
Ale myslím si, že na odběrných místech maloodběru domácností to není úplně nejlepší řešení. A tam k tomu celkovému snižování emisí ani nemusí docházet. Ten systém má sám také nějaké emise vyprodukované na jeho pořízení, na ty panely a baterie. Ten propočet je ve skutečnosti mnohem horší, než se na první pohled zdá.
Co se týče dotací, tak energetikovi se těžko reaguje na politické rozhodnutí. Já k tomu můžu říct jenom ty staré mantry, že dotace vždy vedou k navyšování ceny dotovaných komodit a že to je v každém případě chybná alokace kapitálu.
Někdy si k tomu ekonomickému záporu umíme najít nějakou hodnotu, která to vyváží. Ale domnívám se, že ve výši 80 procent hodnotu pro danou dotovanou věc prostě nenajdeme. Z pohledu energetické poradenské firmy to není správné rozhodnutí. Ale chápu, že to může být pro určitou politickou garnituru rozhodnutí správné z úplně jiných důvodů.
Bude podle vás současný solární boom v Česku díky dotacím pokračovat? Kdy se zájem o fotovoltaiku vyčerpá?
Myslím, že tempo rozhodně zpomalí. Nemyslím si, že by investice do fotovoltaiky skončily, ale rozprostřou se v delším čase. Hlavní důvody, proč došlo k fotovoltaickému boomu na maloodběru, jsou zřejmé: vysoká cena elektřiny způsobená vysokou cena plynu.
To už je dneska do značné míry minulostí. Jenom to na maloodběr musí v horizontu jednoho až dvou let doběhnout. Strana nabídky fotovoltaik samozřejmě zareagovala a výrazně zdražila. Dnešní tržní ceny odpovídají vysoké poptávce.
Fousek: Pro moderní energetiku v Česku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen
Číst článek
Z tohoto plyne jednoznačné doporučení pro všechny, kteří o tom uvažují: vyčkat. O nic nepřijdou, maximálně přijdou o vysoké ceny a v každém případě je dostihnou nižší ceny elektřiny, které pak návratnost srážejí do vyšších hodnot.
Dalším vlivem byla vysoká inflace. Spousta lidí měla blokovaný nějaký kapitál a rozhodovala se, co s ním. A v neposlední řadě se projevila vysoká alokace kapitálu.
My jsme sledovali velmi vysoce nadprůměrné úspory už od období covidu, které přetrvaly až do začátku energetické krize. Všechny tyto tři důvody pominou.
Potom je tu ještě jeden aspekt, a to, že distribuční soustava má nějakou možnou periodu rozvoje a v nějakém šíleně rychlém tempu tu fotovoltaiku, ani kdyby se rozkrájela, prostě absorbovat nemůže.
To vše povede k tomu, že se tempo výrazně sníží. Nicméně stejně očekáváme, že někdy kolem roku 2030 by v české soustavě mohlo být nainstalováno nějakých 12 gigawattů oproti dnešním 2,5 gigawattu.
V Česku bují kyberútoky na bankovní účty. FAÚ podal loni rekordní počet trestních oznámení
Číst článek
Jedním z důvodů, které podle vás pominou, jsou vysoké ceny elektřiny. Jasně, vidíme na číslech z burzy, že cena klesá, ale pořád jsou to vysoké ceny. A když se podíváme i na mezinárodní srovnání, máte jako analytická poradenská firma specializovaná na energetiku nějaké vysvětlení, proč máme v Česku tak drahou elektřinu? Nejdražší v Evropě?
Tak tady bych si dovolil nesouhlasit. Ano, za posledního půl roku bylo prezentováno několik srovnání, která vypadají, že Česká republika má na úrovni maloodběru drahou elektřinu. Ta srovnání trpí velkými metodickými vadami.
Je to dost složité téma, ale rozhodně neplatí, že bychom měli jednu z nejdražších elektřin v Evropě. Vzniká to chybným srovnáváním nesrovnatelného. Když to velice zjednoduším, spousta odběratelů má časově kontrakty, ale toto srovnávání se věnuje jenom nějaké aktuální úrovni, která je nabízena novým zákazníkům.
A to naprosto neukazuje, kolik lidé za elektřinu zaplatí. Česká republika má na úrovni Evropy naprosto průměrné ceny odpovídající situaci. Není to nic alarmujícího. Rozhodně by to nemělo plnit novinové titulky. Toto není pravda.
