Evropská unie pracuje na opatřeních, která by nastavila strop pro ceny elektřiny nebo plynu, ale také na dlouhodobých plánech, jejichž cílem bude zajistit přijatelné ceny energií. Už 9. září o tom budou jednat zástupci členských zemí. Chtějí tak diskutovat o různých řešeních, která by pomohla řešit energetickou krizi nejen domácnostem, ale i podnikům.

Brno 21:51 6. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Státy evropské unie dlouhodobě viní Rusko z používání zdrojů energie k vydírání západních zemí v souvislosti s jejich podporou Ukrajiny. Využívá k tomu zejména společnost Gazprom, která je největším dodavatelem plynu do Evropy.

Dodávky z Ruska přitom neovlivňují jen ceny plynu, ale i elektřiny. V energetickém systému Evropské unie se totiž její velkoobchodní ceny odvíjí od nejdražšího zdroje energie, upozorňuje zpravodajská agentura Reuters.

Obchodníci neví, jestli si mohou dovolit prodávat svým odběratelům elektřinu, míní ekonom Navrátil

Číst článek

Zatímco větrné, jaderné a další elektrárny elektřinu vyrábí poměrně levně, kvůli cenám plynu se zdražila výroba v elektrárnách, které ho využívají k výrobě. Kvůli tomu se zvedají kupní ceny jejich elektřiny, což vede i ke zvýšení cen ostatních energetických podniků.

Pokud elektřinu prodávají firmy, které mají nižší výrobní náklady, za stejnou cenu jako  společností s vyššími náklady, přináší jim to, vzhledem k tomu, že k produkci elektřiny drahý plyn nevyužívají, i několikanásobně vyšší zisky.

Některé země na tuto skutečnost poukazovaly už v minulosti. Například Španělsko nazvalo trh s energiemi „nespravedlivým“, neboť prodává i poměrně levnou energii z obnovitelných zdrojů za stejné ceny, jako dražší elektřinu z neekologických neobnovitelných zdrojů.

Důvodem zvyšování cen elektřiny ale není jen dražší plyn. K energetické krizi přispěly i velká sucha, které snížily výkon vodních elektráren, a problémy s jadernými bloky, se kterými se v poslední době potýká Francie.

Navrhovaná řešení

Problémy týkající se cen energií se nezabývají jen členské země Evropské unie, ale i její správní orgány. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová upozornila, že Evropa musí oddělit ceny plynu od cen elektřiny.

Česko má přichystané řešení vysokých cen energií, které nahradí nebo doplní to evropské, řekl Fiala

Číst článek

Zpravodajská agentura Reuters má k dispozici návrh sdělení Evropské komise, ve kterém se píše, že by budoucí návrhy řešení měly obsahovat zastropování cen pro některé elektrárny, které plyn nevyužívají.

Podle Evropské unie přineslo zvýšení cen energií těmto elektrárnám vyšší zisky. Jejich provoz totiž stojí podstatně méně, než provoz elektráren postižených plynovou krizí, ale jejich ceny elektřiny se zvýšily stejně. Peníze získané díky této nerovnováze by se podle unie mohly použít na pomoc spotřebitelům, kteří nyní kvůli krizi platí za elektřinu výrazně více.

Česká republika, která v současné době unii předsedá, také navrhla několik řešení situace. Ty chce ostatním členským státům představit v pátek. Návrhy zahrnují zastropování cen plynu dováženého z určitých zemí, zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny nebo dočasné vyřazení elektráren využívajících plyn z evropského systému pro určování cen elektřiny.

Zastropování cen podporuje i Španělsko, Belgie nebo další země. Naopak Německo a Rakousko se k tomuto opatření staví zdráhavě. Jiné státy jako Francie zase podporují oddělení cen plynu a elektřiny.

Podle italského premiéra Maria Draghiho by mohly země Evropské unie nastavit strop pro plyn dovážený z Ruska. Někteří kritici ale upozorňují, že by toto opatření mohlo vést k úplnému odříznutí Evropy od ruského plynu.

Další návrh řešení zahrnoval nastavení stropu pro ceny plynu s tím, že by pak jednotlivé vlády evropských zemí cenový rozdíl prodejcům doplatily. Tento návrh se ale dočkal kritiky ze strany Německa a Nizozemí. Takové opatření by podle nich vedlo k dotování neobnovitelné energie z peněz, které by vláda mohla jinak použít na podporu obnovitelných zdrojů.

Potenciální úskalí

Ačkoliv představují tyto návrhy potenciální řešení pro současnou krizi, mají i svá úskalí. Jedním z těch větších je například možnost ztráty motivace k šetření plynem, o které se nyní mnoho domácností a firem snaží a které mnoho vlád podporuje. Díky tomuto šetření má totiž mnoho zemí záruku, že budou mít dost velké zásoby plynu na zimní měsíce.

Jestliže se ale ceny plynu díky zastropování sníží, mnoho lidí tuto finanční motivaci ztratí a bude plyn využívat častěji. Jeho dodávky se ale nezvýší a zásoby by tudíž nemusely stačit. Následkem toho by pak vlády podle kritiků mohly zavádět třeba opatření zajišťující nižší spotřebu.

Někteří analytici tak spíše doporučují cílenou finanční podporu lidí a podniků s nízkým příjmem, které krize sužuje nejvíce.

Další výtky se týkají reakce energetických společností na zastropování cen. Mezi kritiky panuje obava, že by nižší ceny mohly vést k nižší výrobě elektřiny. Vlády by tedy musely nastavit ceny energií tak, aby opatření nevedla tyto firmy k regulaci výroby elektřiny v době, kdy ji jednotlivé země budou potřebovat nejvíce.

Katherine Vašíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít