K novému kotli mohou lidé brzy potřebovat sociální podporu, varuje šéf Komory obnovitelných zdrojů

Přerušení dodávek ruského plynu kvůli válce na Ukrajině zamíchalo s hlavními parametry Green Dealu. Má Evropa dohodu odložit, nebo na ni úplně rezignovat? „Úplně rezignovat ne. V řadě států ale dojde k pozdržení investic do obnovitelných zdrojů,“ míní energetický expert Vladimír Štěpán.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ruský plyn, energie, energetika

Přerušení dodávek ruského plynu kvůli válce na Ukrajině zamíchalo s hlavními parametry Green Dealu (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Páteří dohody jsou obnovitelné zdroje a úspory, nástroje pro Evropu, jak si energie zajistit sami. To získalo dnes na palčivosti,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.

Podle experta Štěpána není v současné době dobré soustředit se především na obnovitelné zdroje energie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přerušení dodávek ruského plynu na evropský trh kvůli válce na Ukrajině zamíchalo s hlavními parametry Zelené dohody pro Evropu

„Jestliže Česko dá dotace do obnovitelných zdrojů bilion korun a výroba elektřiny z toho jsou dvě, tři nebo čtyři procenta, není to celkem žádný příspěvek. Když náš podíl obnovitelných zdrojů zvýšíme, dejme tomu, dvojnásobně, dostaneme se do situace Německa, které má přes obrovskou podporu obnovitelným zdrojům – 45 procent  nejvyšší emise v Evropě po Polsku. Skoro se nabízí paralela, že čím více obnovitelných zdrojů, tím výše emisí,“ naznačuje Štěpán, analytik společnosti ENAS.

A pokračuje: „Když se podíváme na ceny, graf OECD z roku 2021 ukazuje, že Česko má na paritu kupní síly druhou nejvyšší cenu na světě. A v tom nejsou započtené dotace na obnovitelné zdroje 40 miliard korun. A ani to, že meziročně se dotace zvyšují o inflaci, která letos podle mě bude minimálně 15 procent. Takže myslím, že obnovitelné zdroje teď přibrzdit a veškerou sílu věnovat na úspory. Tam je potřeba podporovat všechno, co jde.“

Obnovitelé zdroje

S tím ale nesouhlasí Chalupa z komory obnovitelných zdrojů. „Čísla dnes úplně pozbývají platnost. Je důležité řešit energetickou potřebu do budoucna. Hledat cestu, jak se zbavit závislosti každé kilowatthodiny, kterou musíme dovézt ze zahraničí včetně dnes diskutovaného Ruska,“ zdůrazňuje.

„Potřebujeme každý z obnovitelných zdrojů. A čím více jich budeme mít, tím dříve budeme nezávislí. Každý větrník, každý panel, každá biomasová elektrárna, bioplynka, která je schopná dodávat domácí bioplyn do plynárenské soustavy, každá malá vodní elektrárna, tepelné čerpadlo, prostě všechny tyto zdroje jsou naše domácí, české nebo evropské. Takže otázka není zda – ale jak co nejrychleji rozvíjet co nejvíce obnovitelných zdrojů,“ dodává předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Podporu obnovitelných zdrojů bych zarazil a věnoval se více úsporám, reaguje Štěpán.

„Nemůžeme brát obnovitelné zdroje izolovaně. Solární elektrárny v zimě prakticky nevyrábí a v létě, když není potřeba, je přebytek, se kterým si nikdo neví rady. To znamená, že budou nově doplňovány starými uhelnými elektrárnami s obrovskými emisemi s nízkou účinností. Ty nejsou stavěné tak, aby průběžně regulovaly, jak potřebuje elektřina – vybalancovat síť každou vteřinu. Takže to je cesta do pekel. To je cesta do Německa, které má nejhorší ovzduší v Evropě,“ upozorňuje.

Máme nejdražší elektřinu

Chalupa zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie jsou nejrychlejší a nejlevnější cestou, na které bychom měli pracovat. „Už teď to jsou nejrychleji postavitelné nové zdroje zdaleka ze všech. Ale abychom mohli stavět ještě rychleji, potřebujeme odstranit bariéry,“ říká.

Štěpán, analytik společnosti ENAS, ovšem vysvětluje, že elektrizační soustava v Česku byla vybudovaná tak, že zdroj je na západě a odtud se elektřina přenášela přes střed a východ republiky. Pokud to chceme změnit na lokální úroveň, bude to podle něj stát 100 až 150 miliard korun investic.

První by se omezil plyn v průmyslu, říká o případné krizi Bartuška. Domácnosti jsou prioritou

Číst článek

„Máme nejdražší elektřinu na světě, máme k tomu obrovské dotace, které se zvyšují o inflaci, tedy o další miliardy. Teď dáme dalších sto miliard nebo ještě více do sítí a výsledek bude, že budeme provozovat na plný výkon všechny možné staré uhelné elektrárny a ještě budeme mít v záloze další uhelné elektrárny, které budou vyrovnávat výkon. Protože biomasa je skoro stejně emisní jako uhlí. To jsou karcinogenní látky. Máme nejvyšší výskyt rakoviny na světě. A uhlí se nezbavíme. Nevěřím na bioplyn, to jsou také emisní věci. Na lokální úroveň je ideální. Ale myslet si, že toto bude základ koncepce energetiky, to v žádném případě,“ naznačuje.

Připomíná, že západní země, zejména Rakousko, Itálie a Německo kupují dále i přes SWIFT stejné množství nebo ještě větší množství ruského zemního plynu. „Kupují ho v ceně sedm korun za kubík. A toho se nevzdají. Otevřou i Nord Stream 2. To je prostě proklamace,“ tvrdí.

Chalupa nezpochybňuje, že biomasa a bioplyn jako obnovitelné zdroje mají svou emisní stopu. Nesouhlasí ale s jejich srovnáváním s uhlím. Co se týče ruského plynu, souhlasí s tím, že do Česka zatím stále proudí, upozorňuje ale, že není jisté do kdy a za jakou cenu.

„Plyn je nakupován, ale nevíme, kdy může být zastaven. Ale hlavně ta cena. Už od léta víme, že kdo si dnes koupí domů nový kotel – a je otázka, jestli vůbec má být podporován  může vlastně za dva roky zjistit, že ho bude muset vyhodit. Protože bude potřebovat sociální podporu, aby vůbec kotlík utáhl ten plyn. Může si ale pořídit tepelné čerpadlo, které bude daleko levnější a ještě je ze 100 procent domácí,“ konstatuje Chalupa.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme