Omezení spotřeby domácností je namístě. Energiemi se často plýtvá, zdůrazňuje ekonom Švejnar
Evropě hrozí, že dojde k úplnému zastavení dodávek plynu z Ruska. Česko má v tuto chvíli své zásobníky naplněné ze tří čtvrtin. Ačkoliv tyto zásoby nestačí na pokrytí spotřeby v topné sezoně, vláda se v létě nechystá dodávky plynu omezovat. Nedostatek plynu v zimních měsících ale nejspíš pocítí i domácnosti, říká pro Český rozhlas Plus ekonom Jan Švejnar. A s tím je podle něj namístě přijmout také určité omezení.
Rusko v těchto dnech zastavilo dodávky plynu z plynovodu Nord Stream 1. Oficiálně jde o servisní odstávku, která by měla trvat pár dní. Evropská unie se však obává toho, že Rusko zastavené dodávky znovu neobnoví.
„Ruský prezident Vladimir Putin je člověk, který rozumí síle. Tu používá i respektuje. A když mu Evropa a Spojené státy vyhrožují, že do pěti let budou schopny ho přiškrtit tím, že na něm už nebudou závislí, tak si přirozeně řekne: ‚Proč bych neudělal ten první tah já?‘ Toto nebezpečí tady existuje a Evropa na něj není dostatečně připravená,“ míní ekonom Jan Švejnar, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a současně ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.
Nekoordinovaný postup
V Německu proto už v tuto chvíli dochází na některých místech k úsporným krokům. Vypíná se teplá voda nebo se omezují provozy bazénů, aby plyn v zásobnících vydržel v zimě co nejdéle. „Bylo by žádoucí, aby Evropa byla koordinovaná jak v krocích, které učiní, co se týká spotřeby, tak samozřejmě v zajišťování dodávek,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Švejnar.
Podle něj v případě, že budou jednotlivé státy k nedostatku plynu přistupovat odlišně, bude docházet v topné sezoně k vnitřním problémům.
„Může dojít k názorovým rozdílům. Němci by si například mohli říct, proč bychom měli dodávat plyn jiným zemím, které nešetřily, a podobně. Koordinací se vytvoří i větší solidarita, lidé si budou vědomi toho, že Evropa jedná jednotně a že je to i správný postup vůči Putinovi,“ věří známý ekonom.
Nedostatek plynu v zimních měsících nejspíš pocítí jak průmyslové podniky, tak domácnosti.
„Určité omezení domácností, které zefektivní jejich fungování, ale nebude velmi bolestné, je namístě, protože se opravdu často plýtvá energiemi. Pakliže by to mělo být něco, co ovlivní životaschopnost domácností, tak tam samozřejmě musí být upřednostněno snižování energie v průmyslu, ve výrobě i ve službách,“ říká Švejnar a dodává, jak by si omezení domácností představoval:
„Jde třeba o to, jakou teplotu máme na termostatech. Jestli nosíme v zimě svetry, nebo ne. To je něco, co je možné a všichni by to v této krizové situaci chápali.“
Zastropování cen ropy
Rusko v současné době produkuje přibližně deset procent světové produkce ropy. Její cena aktuálně roste, což se odráží nejen na cenách benzinu na čerpacích stanicích. S plánem, jak cenu snížit a zastropovat, přišel na summitu G7 americký prezident Joe Biden.
„Ten plán spočívá v tom, že by západní země byly schopné použít svou sílu a přimět Rusko, aby vyváželo za cenu, která je nižší, než za kterou aktuálně vyváží na světový trh, ale stále za vyšší cenu, než za jakou prodává ropu Indii a Číně. Takže Rusko by stále mělo zisk, ale mnohem nižší,“ vysvětluje ekonom Švejnar.
Musíme být schopni ruský plyn odmítnout. Zdroje ruského rozpočtu vyschnou, říká podnikatel Krogman
Číst článek
Tento plán s sebou samozřejmě nese nemalá rizika. „Buď to Putin příjme a bude stále mít ziskový sektor, nebo opravdu zavře všechny kohoutky. Rusko na tom bude velmi špatně, ale vsadí na to, že by na tom Západ byl ještě hůř. Jedná se o to, kdo má větší moc. Je to zajímavý krok, který rozhodně stojí za uvážení,“ věří ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.
Zásadní vliv by v takovém boji pravděpodobně měla především Čína, která by se tak dostala k zásobám ropy a podržela by ruskou ekonomiku.
„Z toho, co víme, tak americký ministr zahraničí Antony Blinken naznačoval svému čínskému protějšku, že v této situaci není možné být úplně neutrální. A že Čína si tak bude muset vybrat, na čí straně je. A Čína samozřejmě nechce ztratit západní trhy, protože jsou mnohem větší než ten ruský,“ připomíná Švejnar.
Pomoci by pak mohly také země OPEC, které by mohly zvýšit těžbu ropy a ruský výpadek tak nahradit.
„Bidenova administrativa se teď snaží intervenovat a dosáhnout toho, že by Saúdská Arábie a jiné země zvýšily výrobu. To by samozřejmě velmi pomohlo, protože by to omezilo ceny. Uvidíme, čeho bude americká diplomacie schopná dosáhnout,“ uzavírá ekonom Jan Švejnar.
Poslechněte si celý rozhovor Nadi Bělovské s Janem Švejnarem. Společně probrali také to, proč se ceny energií vyvíjejí odlišně ve Spojených státech a v Evropě. Nebo to, zda mají smysl ekonomické sankce vůči Rusku.
