EP je pro krácení dotací, čeští farmáři mohou přijít o více než miliardu korun
Europoslanci podpořili krácení letošních přímých plateb zemědělcům, nejvíce by přitom postihlo ty z České republiky. Podle návrhu se totiž mají nejvíc uskromnit velké podniky, které v tuzemsku převažují. Českým farmářům tak hrozí, že přijdou o 4,5 procenta z celkových dotací - jde o 40 milionů eur, tedy více než o miliardu korun.
Návrh Evropské komise, která chce díky plošnému snížení dotací ušetřit v letošním zemědělském rozpočtu, schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů.
Na formě krácení dotací se ale ještě neshodly členské státy, a může se tedy změnit. Opatření má řadu kritiků, k nimž patří také Česká republika.
„Jde o to, že Evropský parlament má bohužel dlouhodobě jiný názor než Rada ministrů Evropské unie, kde nám se podařilo přesvědčit ještě s ostatními zeměmi, například s Německem, Slovenskem a podobně, které mají větší hospodářství v zemědělském sektoru, aby k ničemu takovému nedocházelo,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii, a jejich ztráty by tak byly mnohem citelnější než třeba v Rakousku či v Polsku. Čeští europoslanci chtějí, aby se všechny státy musely vzdát stejného podílu dotací.
Podle návrhu EK se mají nejvíc uskromnit velké podniky, které pobírají roční dotace vyšší než 5000 eur. Ty ale u nás kvůli dědictví zemědělských družstev z doby komunismu převažují. Česko by proto přišlo celkem o 4,5 procenta z celkového objemu plateb, naproti tomu Polsko by tratilo jen 1,6 procenta a Rakousko 2,5 procenta.
„Dopad je disproporční, protože kdyby všichni přišli o čtyři a půl procenta, tak je to fér a na trhu to nikomu nezhorší konkurenceschopnost. Ale pokud čtyři a půl procenta se škrtne jenom některým a jiným soutěžitelům se neškrtne, tak se jejich situace na trhu výrazně zhoršuje,“ upozornil europoslanec za ODS Hynek Fajmon.
Návrh nepodpořil ani europoslanec za ČSSD Robert Dušek. „Argumentace v něčem asi má logiku, ale my vycházíme ze struktury zemědělských podniků, které jsme zdědili z minulosti, a těžko přetvoříme strukturu na malé farmy v nějaké dohledné době. Bude to určitě trvat léta,“ podotkl.
Zemědělský svaz požaduje změnu návrhu
Nerovnoměrný dopad chystaných škrtů vadí i předsedovi Zemědělského svazu ČR Martinu Pýchovi.
„Původně Evropská unie podporovala soběstačnost, protože nebyla na začátku soběstačná v produkci potravin, tudíž nerozlišovala velké a malé podniky, podporovala všechny zemědělce. Až teprve v poslední době se rozhodla ty velké zemědělské podniky krátit, a já si myslím, že to je naprosto špatně,“ poznamenal Pýcha.
Škrty by podle něj sice pro české podniky asi likvidační nebyly, snížily by však jejich konkurenceschopnost.
„Česká republika nepatří k nejrozvinutějším zemím, čeští zemědělci taktéž nepatří k nejrozvinutějším zemědělcům v rámci Evropské unie, a přesto ponesou největší břímě tohoto krácení. Ukazuje to na nerovný přístup Evropské unie k zemědělcům v jednotlivých zemích,“ řekl Pýcha.
Zemědělský svaz podle něj bude žádat, aby český premiér vetoval jednání o rozpočtu a prosadil změnu návrhu.
„Doufám, že ještě ve spolupráci s dalšími zeměmi, které jsou proti tomuto návrhu, a mezi nimi jsou i velmi vlivné a velké země, jako je Velká Británie, případně Německo, tak doufám, že se nám ještě podaří to rozhodnutí zvrátit,“ doplnil Pýcha.
Na dubnovém jednání se nenašla dostatečná většina států, která by plán podpořila, nebo naopak zamítla. Unijní ministři ho proto budou znovu probírat na další schůzce koncem června. Pokud se nedohodnou, rozhodne o poměru škrtů v dotacích Evropská komise sama.
