Další úder Křetínského EPH: Půjčku na zálohy pro burzovní obchody jsme nedostali a už ji ani nechceme
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského nezískal od státu půjčku na zálohy, které musí skládat při obchodování s energiemi na burze. Půjčku přitom již v létě získal polostátní ČEZ. Mluvčí EPH Daniel Častvaj pro Český rozhlas uvedl, že přes několikaměsíční jednání se zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu nedošlo k dohodě o podmínkách čerpání úvěru.
„Státní půjčka tak nikdy poskytnuta nebyla. EPH ani nepočítá s jejím čerpáním v budoucnu,“ sdělil Častvaj.
Sdělení holdingu přichází poté, co minulý pátek oznámil v reakci na schválení daně z mimořádných zisků v poslanecké sněmovně, že přesune svou část, obchodníka s energiemi EP Commodities, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje.
Křetínského uhelná elektrárna má pomoct Francii překonat energetickou krizi. Na jaře ji přitom vypínali
Číst článek
Firmu za takový postoj poté kritizoval například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Já bych čekal, že když si Daniel Křetínský v některých momentech přichází za státem pro podporu, tak v jiné momenty zase dokáže být dostatečně solidární,“ komentoval to v neděli v diskusním pořadu Partie CNN Prima News.
Častvaj dodal, že firma už nebude chtít žádnou půjčku od státu proto, že by měla největší smysl, kdyby ji poskytl rychle.
„Tak jak se to stalo u nás v případě společnosti ČEZ nebo v Německu a dalších státech EU vůči všem relevantní subjektům na trhu. EPH se podařilo pokrýt burzovní požadavky, včetně potřeb českých tepláren, kombinací vlastních zdrojů a bankovního financování na své podnikatelské riziko,“ upozornil Častvaj.
Ve společnosti ČEZ drží stát 70 procent akcií, zbytek mají soukromí investoři. S ministerstvem financí společnost podepsala smlouvu o půjčce až do výše 3 miliard eur letos v červenci.
Propad turismu zhatil stavbu luxusního hotelu na pražské Letné. Křetínský projekt pozastavil
Číst článek
Rozdílný přístup státu
Peníze potřebují energetické firmy na pokrytí záloh, takzvaných margin calls, jež musí při obchodování skládat na energetické burze. Jde o záruku za to, že se domluvený obchod za určitou cenu v budoucnu uskuteční.
S rychlým růstem cen elektřiny se však nároky na doplňování těchto záloh razantně zvyšovaly a dosahovaly v případě ČEZ i vysokých desítek miliard korun. Proto ČEZ dostal od státu půjčku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Jozefem Síkelou (STAN) pak oznámilo v září, že půjčku schválilo ze stejných důvodů i pro EPH a také dalšího výrobce elektřiny, společnosti Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Smlouvu mělo po dojednání podmínek podepsat ministerstvo financí.
„Přestože přístup státu k ČEZ a k soukromým subjektům byl výrazně jiný, nechceme situaci ani napadat ani dále kritizovat. Považujeme ale za nutné jasně vyvrátit, že Česká republika poskytla v době energetické krize EPH jakoukoliv pomoc,“ dodal Častvaj.
