ERÚ chce od roku 2014 zastavit podporu obnovitelných zdrojů
Energetický regulační úřad chce od roku 2014 zastavit finanční podporu obnovitelných zdrojů. V dalších letech tím mají stát i spotřebitelé na nákladech ušetřit stovky miliard korun.
Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu oznámila jeho předsedkyně Alena Vitásková. Uvedla, že stávající podpora obnovitelných zdrojů je za hranicí ekonomických možností Česka.
„Česká republika má celosvětově jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů energie v přepočtu na jednoho obyvatele. Výše podpory ohrožuje konkurenceschopnost českých firem i životní úroveň českých občanů,“ uvedla.
ERÚ chce v roce 2014 ukončit podporu obnovitelných zdrojů v Česku. O tématu jsme mluvili s Ozvěnách dne s výkonnou ředitelkou České průmyslové fotovoltaické asociace Zuzanou Musilovou
„Když se nám podaří zastavit podporu do roku 2014, ušetří za toto období spotřebitelé 618 miliard korun. Přepočteno na průměrnou českou domácnost je to úspora 118 000 korun za celé období,“ dodala Vitásková.
Do letošního roku bylo na podporu obnovitelných zdrojů vyplaceno 93 miliard a 600 milionů korun. Při zastavení podpory v roce 2014 bude pro zdroje, které už jsou v provozu, na podporu do roku 2034 vyplaceno dalších 874 miliard. Při zastavení podpory až v roce 2020 by náklady do roku 2040 dosáhly jednoho bilionu a 72 miliard Kč, což je například čtyřnásobek ročních výdajů na zdravotnictví, 3,5násobek výdajů na penze a příjem státního rozpočtu na čtyři roky.
Energetický regulační úřad navíc varuje, že náklady budou dále růst, protože očekává masivní nárůst výroby z biomasy, který by mohl být ještě větší než současný boom solárních elektráren.
Ministr průmysl a obchodu Martin Kuba a Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák byli hosty pořadu Ozvěny dne na Radiožurnálu
ERÚ ale nemůže podporu zastavit, protože mu to neumožní zákony. A to ani současný platný, ani ten, o kterém po vetu prezidenta republiky bude rozhodovat sněmovna. Proto úřad požaduje změnu legislativy, aby mohl účinně regulovat.
Vitásková také uvedla, že i přes zastavení podpory není ohroženo plnění závazku vůči EU, že do roku 2020 bude Česká republika vyrábět 13,5 procenta energie z obnovitelných zdrojů. Podle výpočtu ERÚ bude tento cíl splněn mnohem dříve, už v roce 2013.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba považuje iniciativu ERÚ za oprávněnou: "Myslím, že námitka paní Vitáskové je zcela na svém místě. Podpora fotovoltaických elektráren byla opravdu velmi nešťastně nastavená a zatěžuje dnes veřejný rozpočet. Příplatek za podporu elektrické energie se za poslední 4 roky z 50 korun na jednu megawatthodinu zvýšil na 420 korun, nárůst je enormní," řekl ministr.
Analytik společnosti J&T Michal Šnobr analyzoval českou energetickou politiku v pořadu Stalo se dnes Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu
Podle něj navíc Česko potřebuje levnou a spolehlivou energii. Za tu rozhodně nepovažuje obnovitelné zdroje, kde množství vyrobené elektrické energie závisí na počasí. Proto ministerstvo prosazuje dostavění 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín.
Tato energetická koncepce je kontrastní například ve srovnání s Německem, které se naopak od jádra odvrací a zelené zdroje podporuje. "Nesoulad je hlavně v tom, že obnovitelné zdroje mají úplně stejné finanční nároky na spotřebitele v Česku i v Německu, ale německý spotřebitel má samozřejmě mnohonásobně vyšší výdělek," upozorňuje analytik společnosti J&T Michal Šnobr.
Podpora obnovitelných zdrojů je podle něj obrovský zásah do peněženek, který však dodnes na české spotřebitele ještě plně nedopadl. Doposud ho z větší části hradí vláda ze státního rozpočtu.
Solární elektrárny by měly dosáhnout grid parity před rokem 2017
Zuzana Musilová, výkonná ředitelka České průmyslové fotovoltaické asociace, v Ozvěnách dne uvedla, že asociace považuje úvahy o zrušení podpory sektoru obnovitelných zdrojů za legitimní v době, kdy se blíží ČR takzvané grid paritě, tedy vyrovnání cen energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů.
„V době, kdy se velmi brzy lidem vyplatí vyrobit si elektřinu spíše sami, než aby ji odebírali ze sítě,“ vysvětlila.
Důležité ale podle ní je diskutovat o tom, kdy a jakým způsobem podporu zastavit. „Pokud podpora bude zastavena dříve, než budou zdroje konkurenceschopné, stanou se pro běžného občana nedostupné,“ uvedla.
Dodala, že podle analýz České průmyslové fotovoltaické asociace by například solární elektrárny měly dosáhnout grid parity před rokem 2017. „Tedy do pěti let by tyto elektrárny měly vyrábět elektřinu levněji,“ doplnila.
Nulová podpora obnovitelných zdrojů nemá v Evropě obdoby
Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který působí ve společné iniciativě asociací obnovitelných zdrojů v ČR, na Rádiu Česko upozornil, že nulová podpora obnovitelných zdrojů energie, jak navrhuje ERÚ, nemá v Evropě obdoby.
„Za francouzského předsednictví byl přijatý takzvaný klimaticko-energetický balíček, na kterém se ČR také aktivně podílela. Jeho součástí je směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Každý členský stát si může zvolit z různých způsobů podpory, ale neexistuje země, která by úplně zastavila podporu obnovitelných zdrojů,“ uvedl.
Rozhodnutí ERÚ okomentoval na Rádiu Česko bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který působí ve společné iniciativě asociací obnovitelných zdrojů v ČR
Argument ERÚ, že zastavením podpory obnovitelných zdrojů by stát na nákladech ušetřil několik stovek miliard korun, Bursík odmítá.
„Každý, kdo se pohybuje v oboru, ví, že rok od roku je výstavba technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů levnější. Je tedy v principu vadné, když ERÚ vyjde z cen roku 2010 nebo 2011 a kalkuluje, kolik v budoucnu uspoří. Navíc jsou tady také uspořené náklady za poškozování životní prostředí, zdraví a klimatu,“ dodal.
Podobný názor zastává i Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: "Obnovitelné zdroje, například vítr, jsou mnohem levnější než jaderná energie, která se bude po roce 2020 pohybovat u nových jaderných bloků v cenách 90 eur za megawatthodinu. Vítr bude stát 75 eur," říká Sedlák.
