Estoncům v zavedení eura už zřejmě nic nebrání
Estonsko by se od příštího roku mělo stát sedmnáctou zemí eurozóny. Potvrdit plány Estonců má i nynější cesta prezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta do Tallinu. A podle odborníků už v cestě Estonců k euru vlastně nic nestojí.
Ekonomická krize sice ukradla loni Estonsku čtrnáct procent HDP, ale poslední čísla znějí optimisticky. Za druhé čtvrtletí vzrostl v této pobaltské zemi hrubý domácí produkt meziročně o tři a půl procenta.
„Vypadá to tak, že se Estonsko i díky tomu, že se pevně drželo plánu zavést euro, z toho nejhoršího dostalo, tedy v makroekonomickém pohledu. V pohledu mikroekonomickém přetrvává problém velké nezaměstnanosti a pomalého růstu,“ poznamenal vedoucí zahraniční redakce Hospodářských novin Martin Ehl.
O zavedení eura v Estonsku je už vlastně rozhodnuto. Euro pro pobaltskou zemi schválila Evropská unie a eurozóna už v červenci. Trichetova návštěva do Estanska je tak podle Ehla spíše posledním razítkem na všech kontrolách.
Narozdíl od ostatních pobaltských států udělalo Estonsko jednu zásadní věc, které mu v řízení hospodářské krize pomohla. „V čase hojnosti si vytvořili fond ve výši zhruba deseti procent HDP. Ze záložního fondu potom čerpali, když krize vypukla,“ podotkl Martin Ehl.
Estonsko v devadesátých letech zažilo nejúspěšnější ekonomický vývoj z pobaltských států. Hospodářství pomáhá také proexportně orientovaná ekonomika. Estonci si jednak chtěli dokázat, že se dokáží odrazit ode dna, na které dopadli už v osmdesátých letech. „A jsou také navíc narozdíl od Lotyšů a Litevců v podstatě severský národ, hlavně mentalitou,“ řekl Ehl.
Přestože se Estonci na přechod k euru dívají s obavami, uvědomují si, že pro ně, jako pro malou ekonomiku, je lepší být součástí většího celku. „Jejich koruna byla navázána v pevném kurzu na euro, čili zásadní změna v běžném počítání tam nenastane. Pouze se bude všechno dělit patnácti, což byl pevný kurz eura vůči estonské koruně,“ dodal vedoucí zahraniční redakce Hospodářských novin.
