Estonsko se odstřihlo od ruských energií. Těží ropné břidlice, které mají menší výhřevnost a vyšší emise
Estonsko se loni v září odstřihlo kvůli válce na Ukrajině od ruských energií. Na západě země v přístavu Paiskili začalo urychleně stavět nový terminál na zkapalněný zemní plyn. Než ale bude hotový, obrátili se Estonci k tradičnímu zdroji energie – ropným břidlicím. V kraji Ida-Virumaa na východě země je největší důl na těžbu ropných břidlic na světě.
„Estonci nazývají tyhle hory prostě ‚tuhamegi‘, popelové hory. Ale ony se od sebe liší. Některé jsou černé, obsahují polokoks, který vzniká, když se z ropných břidlic vyrábí ropa. A další, jako jsou tyhle, jsou šedé. To je odpad z elektráren,“ popisuje pro Radiožurnál Mait Sapp, klimatolog z univerzity v Tartu a fanoušek lokální historie.
Estonsko začalo po loňském odklonu od ruských energií ve větší míře těžit ropné břidlice. Natáčel Tomáš Havlín
A zrovna se brodí sněhem právě na jednu takovou popelovou horu u bývalé elektrárny ve vesnici Ahtme.
Sapp upozorňuje na zářivě bílou linii táhnoucí se v dálce nad vrcholky stromů. To je zasněžená a mnohem větší výsypka u Narvy, má jedenáct kilometrů čtverečních.
Při pohledu svrchu jen tyhle popelové hory a občasné komíny narušují scenérii zalesněného, rovinatého východu Estonska.
Podle Kalleho Pirka z univerzity v Tallinu vytěžilo Estonsko před dvěma lety devět milionů tun břidlic. Jejich spalováním pokrylo víc než polovinu domácí spotřeby elektřiny, čímž se řadí mezi energeticky nejvíc soběstačné země Evropy.
,Vypraná‘ ruská ropa přes sankce stále putuje do zemí Unie nebo G7. Kupují ji od států bez zákazu dovozu
Číst článek
Oficiální údaje od začátku ruské invaze na Ukrajinu zatím nejsou podle Pirka k dispozici. Těžba ale pravděpodobné vzrostla. Výroba ropy totiž zůstala zhruba stejná, ale víc břidlic si hlavně přes zimu nárokovaly estonské elektrárny.
Pálit ropné břidlice v elektrárnách přitom není právě ideální varianta. Z každé tuny spálených břidlic zbude 700 kilogramů popela. Ve srovnání s černým uhlím mají břidlice asi poloviční výhřevnost. A produkují také víc emisí. V roce 2020 bylo Estonsko dokonce druhé v Evropské unii v emisích skleníkových plynů na počet obyvatel.
I proto se vláda estonské premiérky Kaji Kallasové zavázala, že do roku 2035 zastaví výrobu elektřiny z ropných břidlic. Dokud jsou ale ceny energií vysoko, těžba se podle klimatologa Sappa vyplatí. V kraji Ida-Virumaa jsou otevřené čtyři doly. A po hornících tady byla na podzim poptávka.
