Estonský ministr financí: Krize někdy i pomáhá, Evropa a eurozóna dělají reformy

Řecko, Irsko i Portugalsko zřejmě budou muset přistoupit k restrukturalizaci svých dluhů. Tvrdí to analytici skupiny Citi v nejnovějším vydání Globálního ekonomického výhledu a strategie. Jde o další ránu, kterou v posledních několika dnech trojice problémových zemí dostala. Pod největším tlakem je přitom nyní Portugalsko, které na stabilizační půjčku stále čeká.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Raekoja plats v centru Talinu. Po ránu až nezvykle vylidněné.

Raekoja plats v centru Talinu. Po ránu až nezvykle vylidněné. | Foto: Jirka Malina

O tom, co by země měla udělat, aby znovu získala důvěru investorů i ostatních členů eurozóny, mluvil Roman Chlupatý v Talinu s estonským ministrem financí Jurgenem Ligim.

Zeptal se ho mimo jiné i na to, zda Portugalsko může napodobit Estonsko, které v roce 2009 nahlásilo propad ekonomiky o 14 procent a o rok později už 3procentní růst.

„Ty situace se pochopitelně hodně liší. A radit Portugalsku by měl spíše kolektiv než jednotlivci. Samozřejmě, pokud o to požádají, tak se s nimi o naše zkušenosti podělíme. Některé země dokonce teď napodobují to, co jsme udělali. A nebo se o to alespoň snaží. Portugalsko je nepochybně ve složité situaci. Zaprvé, neprovedli strukturální reformy. Zadruhé, nereformovali trh práce. A to jsme my například udělali. Také bychom jim, podobně jako to dělá Evropa, doporučili penzijní reformu. No a privatizace je nutná. Pro nás je třeba překvapivé, že se v Evropě stále pochybuje o tom, jestli privatizace podporuje růst. Berte to tak, že pokud by prodali podniky a nebo cokoli co prodat mohou, mohli by v tuto chvíli splácet půjčky. Takže, existují jistá obecně platná opatření, která je možné doporučit. Ale, opakuji, každý případ je odlišný. A já tak například nevím, proč je jejich běžný účet v záporu. Zdá se, že je něco je špatně na tom, jak se jednotlivé hospodářské subjekty chovají. Proto si nejsem jistý tím, zda se estonské recepty Portugalsku hodí,“ vysvětluje Jurgen Ligi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Romana Chlupatého s estonským ministrem financí Jurgenem Ligim na Rádiu Česko.

V lednu se Estonsko stalo členem eurozóny. V dubnu přišly problémy právě Portugalska – a vy se na jeho záchraně budete nemalou částkou podílet. Co si o tom myslíte?

„Proč neříct, že se svým způsobem cítím i hrdý na to, že můžeme Evropě něco nabídnout. To ale není ten hlavní pocit. Pochopitelně nemáme radost z toho, že má tato země problémy. A zároveň si nemůžeme být jisti tím, že se tyto problémy nerozšíří; tedy, že se v Evropě neobjeví žádné nové a ještě větší problémy. Ale, samozřejmě, společně s tím, že jsme se rozhodli být evropskou zemí, jsme se zároveň rozhodli přijmout to dobré i to špatné, co k Evropě patří. Proto si nemyslíme, že je potřeba diskutovat o tom, zda na záchranu Portugalska přispějeme a nebo ne. Je třeba diskutovat o tom, jak se celá věc provede. Tedy za jakých podmínek bude podpora poskytnuta. A právě to teď také děláme. Očekáváme, že Portugalsko přijme rázná opatření. Berte to tak, že podle nich se bez pomoci neobejdou. A pomoc je tak naše povinnost. Země jako je Estonsko a nebo například Česká republika by to měly chápat. Od Evropy jsme dostaly mnohem více, než kolik teď nabízíme.“

Nehrozí ale, že záchrana Portugalska a nebo obecněji to, co se nyní v eurozóně děje, zpomalí a nebo přímo zastaví nastartované hospodářské oživení estonské ekonomiky?

„Problematické země jsou naštěstí od Estonska daleko. Nejsou tak našimi hlavními obchodními partnery a nebo největšími investory v naší zemi. Co se pak našich investic v těchto zemích týče, ty v podstatě neexistují. Ale, pochopitelně, obecná nálada nás nepřímo ovlivňuje. Naši obchodní partneři jsou jistě napojeni na někoho, kdo je napojen na Portugalsko a nebo Řecko. To je jasné. Navíc máme stejnou měnu. Obecně řečeno je tak důvěra v Evropě pro nás důležitá. Když naše vývozy v době krize propadly o polovinu, byla jedna z hlavních příčin prudkého nárůstu nezaměstnanosti. Situace na trzích je tak pro nás jistě velmi důležitá. O tom jsem se přesvědčil. Co ale přeci jen ten výhled zlepšuje je to, že Evropa a eurozóna dělají reformy. Problémy nejsou ignorovány - teď. Byly ignorovány a zadlužení mnoha zemí narůstalo. A na reformy se zapomnělo. Někdy tak krize pomáhá,“ řekl estonský ministr financí Jurgen Ligi.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme