EU chce, aby se o osudu krachujících bank rozhodovalo v Bruselu
O osudu problémových bank by už neměly rozhodovat národní úřady, ale Brusel. Na další části takzvané bankovní unie by se dnes podle plánu měli dohodnout ministři financí zemí Evropské unie.
Všechny banky by měly zároveň přispívat do fondu, který by náklady na zavření nebo na pomoc problémové bance zaplatil. Banky by tak už nedostávaly pomoc na účet daňových poplatníků.
Šlo by o největší přenos pravomocí do Bruselu od vzniku eura. To je prý nezbytné pro další fungování eurozóny.
Návrh argumentuje zkušeností z finanční krize, kdy se země jako Irsko, Španělsko a Kypr dostaly na pokraj státního bankrotu kvůli obrovským ztrátám svých bank. Jejich špatné hospodaření strhlo do propasti i státní rozpočty, které neměly dostatek prostředků na sanování problémů.
O celoevropském fondu, který by řešil problémy banky, mluvil ve vysílání Radiožurnálu bruselský zpravodaj Ondřej Houska.
Národní dohled nebyl podle Bruselu na banky dostatečně přísný. Ti, kteří měli rozhodnout o zavření nebo rekapitulaci bank, nekonali včas.
Kdyby se teď vše přesunulo na centralizovaný nezávislý orgán, tak bude akce podle EU mnohem rychlejší, efektivnější a nebudou na pořadu dne i obrovské ztráty, které za ně museli platit nebo minimálně ručit daňoví poplatníci.
Řada zemí ale má výhrady: Německo nebo Česko například nechtějí vznik jednotného evropského fondu na zaplacení krachů bank.
„My podporujeme síť národních fondů před vytvářením nějakého nadnárodního centralizovaného,“ řekl ministr financí v demisi Jan Fischer.
Česko se může k bankovní unii dobrovolně přidat už teď, automaticky do ní vstoupí po přijetí eura.