EU slíbí Řecku další peníze, podle ekonomů to bankrot neodvrátí
Bruselský summit Evropské unie, který začal dnes večer, se měl původně věnovat zpřísnění pravidel fungování eurozóny, nebo tomu, jak zareagovat na příliv imigrantů ze severu Afriky. Stále se prohlubující řecká krize ale pravděpodobně přinutí státníky mluvit hlavně o řeckém problému.
Eurozóna půjčí Řecku další miliardy eur, pokud řecký parlament do konce měsíce schválí nová úsporná opatření a reformy. Na schůzce v Bruselu to zřejmě dnes večer potvrdí lídři členských zemí Evropské unie.
Řekové musejí v polovině července splatit zhruba 2 miliardy eur na dluhopisech a na úrocích. Pokud jim eurozóna neposkytne další půjčky, tak ze dne na den zbankrotují. Je reálná představa, že by to vyvolalo chaos a šíření nákazy do zemí jako je Španělsko a Itálie. Pak by eurozóna balancovala na pokraji krachu.
Řekové jinou možnost, jak získat peníze, nemají. Kvůli vysokým dluhům jim už finanční trhy nechtějí půjčit. Ekonom Zsolt Darvas ze společnosti Bruegel Českému rozhlasu řekl, že eurozóna by se teď za Řecko měla postavit. Pak ale musí přijít bankrot:
„Podle mě je potřeba se škrtnutím části dluhu ještě nějaký čas počkat, řekněme půl roku. A během této doby prostě Řecko bude potřebovat dodatečnou pomoc." Bankrot je podle něj dlouhodobě nevyhnutelný. Eurozóna to ale stále odmítá a připravuje plán na další půjčky Řecku až do roku 2014. Zřejmě půjde o víc než 100 miliard eur.
Také podle českého premiéra Petra Nečase by byl bankrot Řecka vhodnější cestou. Na záchraně země by se měl podle něj podílet i soukromý sektor, a sice tím, že by se prodloužily splátky řeckého dluhu:
„Je skutečností, že restrukturalizace řeckého dluhu je zřejmě vhodnější cestou a je skutečně reálnou otázkou, na kolik odkládání tohoto problému pouze nevede k tomu, že toto řešení bude dražší a dražší,“ prohlásil Nečas těsně před začátkem summitu.
Šéfové států a vlád v Bruselu zřejmě potvrdí, že rozhodnutí jejich ministrů financí z pondělního jednání v Lucemburku bylo správné, to znamená, počkat s vyplacením dalších 12 miliard eur pomoci Řecku až na hlasování o programu úsporných opatření v řeckém parlamentu, ke kterému má dojít 28. června.
Nepodlehnout 'tlaku ulice'
Řečtí poslanci by neměli podlehnout tlaku ‚ulice‘ a měli by si říct, že budou šetřit a škrtat. Brusel jasně Řecku vzkázal, že nedostane žádnou další pomoc, když sami nebudou šetřit.
Státníci dnes na summitu také vyzvou Řecko k politické jednotě, to znamená, že pod úsporný program by se měla podepsat i pravicová opozice. Její lídr Antonis Samaras ale už něco takového vyloučil. Řecko tedy zřejmě nebude následovat Portugalsko, kde se pod záchranný balík podepsala pravice i levice.
Řecko musí vyhovět nejen podmínkám eurozóny a Mezinárodního měnového fondu - seškrtat vládní výdaje, provést změnu penzijního systému, propouštět úředníky, zvyšovat některé daně, ale musí také zprivatizovat velkou část majetku. Prodat miliony metrů čtverečných státní půdy, za to získá několik miliard eur. Země ale nemá katastr nemovitostí, takže neexistuje evidence pozemků. Zároveň se nechce zbavovat některých ostrovů.
Musí také zavést fungující ekonomiku. Pokud se celý řecký systém zreformuje, pak bude Evropská unie uvažovat o nějakém dalším balíčku několika miliard eur, který bude Řecko pro svoji záchranu potřebovat.
