EU zaručuje kompenzaci za zpoždění aerolinek, přihlásit se o ni ale musíte sami
Cestu na prodloužený letecký víkend i kamkoli jinam může pokazit zpožděný odlet nebo jiná komplikace způsobená leteckou společností. V mnoha takových případech mají cestující nárok na finanční kompenzaci, kterou zaručuje direktiva Evropské Unie.
Jen málokdo o tom ale ví a dokáže za svá práva bojovat. „Nedávno jsem letěl, měli jsme zpoždění asi pět hodin. Nevím, že bychom měli dostat nějaké peníze jako odškodnění,“ konstatoval jeden z cestujících.
Další pak prohlásila. „Zkoušela jsem to. Napsala jsem na společnost. Řekli, že neexistuje. Nechala jsem to být.“
Pro aerolinky je vyplácení odškodného noční můrou, a tak vstřícností rozhodně neoplývají. Cestující se sami musí o kompenzace přihlásit.
„Od května letošního roku do současné doby přijímáme proti loňskému roku dvakrát tolik stížností. Což indikuje, že povědomost cestujících v této problematice se zlepšuje a lidé se v této oblasti naučili lépe pracovat se svými právy,“ říká František Herynk, šéf společnosti Click2claim.
Problematikou odškodnění cestujících v letecké dopravě v EU se zabýval Jaroslav Skalický
Tedy jedné ze čtyř firem, které se v Česku zaměřují na vymáhání odškodného, když sám cestující neuspěje, nebo si nevěří, že aerolinku o svých nárocích přesvědčí.
„V případě, že je vám odepřen vstup do letadla, váš let je zrušen nebo přílet výrazně zpožděn, máte nárok na finanční odškodnění až 250 eur. A to v závislosti na délce letu. Zároveň máte možnost volby mezi proplacením ceny letenky a náhradní přepravou do konečného místa určení,“ vypočítává Josef Trejbal z portálu Letuška.cz.
A navíc dodává. „Dále pak máte nárok na občerstvení, ubytování v hotelu, včetně přepravy do hotelu a zpět na letiště.“
Tomáš Večl z pražské kanceláře Evropského spotřebitelského centra pak doplňuje. „Stávka je považována za mimořádnou okolnost. Podobně jako počasí, politické nepokoje apod. V zásadě je mimořádná okolnost to, čemu nemohla letecká společnost žádnými prostředky zabránit.“
Je tu ještě jedna záludnost evropského nařízení. „Vztahuje se na všechny letecké dopravce se sídlem v zemích Evropské unie. Navíc jej musí plnit i dopravci, kteří mají sídlo mimo Evropskou unii, avšak odlétají z letiště Evropské unie,“ popisuje Večl.
A přidává i konkrétní příklad. „Pokud turecký dopravce letí z Istanbulu do Prahy, tak se na tento let evropský předpis nevztahuje. Naopak pokud letí turecký dopravce z Prahy do Istanbulu, tak musí plnit povinnosti stanovené evropským předpisem.“
