Ministerstvo financí a Česká národní banka opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál ministerstva financí a Česká národní banka o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval.
Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Koruna rekordně posílila. K euru se dostala na úroveň před pandemií koronaviru
Číst článek
Česká republika se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro Českou republiku žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Česká národní banka v loňské analýze uvedla, že překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný.
Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných výdajů rozpočtu.
Neplnění kritérií
Podle dostupných informací letos Česká republika splní jen maastrichtské kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kvůli inflaci, kterou má letos Česko v rámci Evropské unie jednu z nejvyšších, nesplní kritérium cenové stability.
Euro nabízí dlouhodobé výhody, v nastávající krizi je ale lepší koruna, tvrdí guvernér ČNB Rusnok
Číst článek
Česká republika také letos nesplní kritérium udržitelnosti veřejných financí, a to kvůli deficitu veřejných financí. Ten by měl přesáhnout šest procent HDP. Evropská unie jej přitom požaduje pod třemi procenty. Důvodem jsou dopady pandemie a s tím související navýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun.
Nadále by ale v rámci udržitelnosti veřejných financí měla Česká republika letos splnit požadavek na výši dluhu. Ten by měl být pod 60 procenty HDP a ministerstvo financí jej letos odhaduje na 39,4 procenta HDP.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu Evropské unie do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
