Bydlí v Česku, ale koruny si musí nakupovat za eura. Jaký je život s dvojí měnou?

Přijmout, nebo nepřijmout euro? To je otázka, na kterou má asi názor snad každý z nás. Eura měníme, třeba když vyrážíme na dovolenou nebo do příhraničí za výlet. Při nakupování online se nám pak podle konkrétního denního kurzu odečítají peníze z účtu. Někteří z nás ale musí měnit evropskou měnu častěji, než by jim to bylo pohodlné. Radiožurnál zmapoval hned tři takové případy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podmínky pro přijetí eura už Česká republika vloni dokázala kompletně splnit | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Martin Kutáč z Krmelína pracuje pro zahraniční farmaceutickou společnost. Stejně jako ostatním, i jemu chodí za odvedenou práci každý měsíc na účet výplata. Jenže zatímco většina Čechů dostává zaplaceno v bankovkách s obrázky osobností naší historie, Martinovi chodí ty s evropskými mosty, s bránami nebo taky s okny.

‚Vždyť je to už jednou zdaněné.‘ Senátoři chtějí zrušit daň z nabytí nemovitých věcí

Číst článek

„Od roku 2005 beru výplatu v eurech, takže nejčastěji měním na českou korunu eura,“ řekl Radiožurnálu.

Martin si tak nemůže být žádný měsíc jistý, kolik peněz mu přesně dorazí na účet. Nejhorší podle něj bylo období krize před deseti lety.

„Někdy kolem roku 2007, 2008, 2009 koruna posílila až na 23 korun. Pro zajímavost: když jsem podepisoval smlouvu v roce 2005, tak byla koruna kolem 32 korun. Takže tehdy muselo dojít opravdu k razantnímu navýšení mé mzdy, abych na tom nebyl příliš ztratný,“ pokračoval muž.

Více korun za eura

S opačnou perspektivou než Martin na stejné období vzpomíná Tomáš Kozub, který pochází ze slovenské Turzovky.

„Co si pamatuji, tak takový výrazný výkyv byl kolem krize v roce 2008, 2009, kdy mi moji rodiče financovali studium, a vyměňoval jsem eura na české koruny, takže to byl jeden z takových málo příjemných výkyvů, kdy rodiče nám dávali stejné množství peněz a my jsme si za to mohli dovolit, dá se říct, víc,“ popsal.

Na blízké Slovensko Tomáš jezdí z Ostravy klidně i několikrát týdně. Nejčastěji k úlům za včelami, o které se stará. Když ale potřebuje vyměnit peníze, směnárnám se vyhne obloukem. Raději zamíří k vysokoškolským kolejím.

„Zahraniční studenti si vyměňují, potřebují české koruny a já potřebuji ty eura, takže obcházíme směnárny a vyměníme si to většinou na středovém kurzu,“ doplnil.

Dva bankovní účty

V trochu jiné situaci je Matěj Hudec. Své „doma“ má pořád na Slovensku, a to i přesto, že pracuje v Praze. V malé vesnici u Trenčína na něj kromě rodiny čeká i přítelkyně. Dva životy tak znamenají dvě měny, a ty potom i dva bankovní účty.

přijetí eura

Podmínky pro přijetí eura už Česká republika vloni dokázala kompletně splnit a podle výhledu ekonomiky by se jí to mělo dařit i nadále. I tak ale centrální banka ani ministerstvo financí zatím nedoporučily přecházet na evropskou měnu.

„Jeden eurový na Slovensku a jeden v české měně a ty účty vlastně mezi sebou kooperují. Ten poplatek za ten zahraniční převod nění až takový vysoký, jsou to to nějaké centy, respektive haléře, tím pádem neztrácím na kurzové změně směnárny,“ vysvětlil.

A tak jako se liší příběhy těchto tří mužů, liší se i jejich pohled na euro. Zatímco první dva si myslí, že euro by se v Česku mělo zavést, poslední zmiňovaný má opačný názor. „Já si myslím, že Češi udělali nejlepší věc, když si nechali českou korunu,“ prohlásil Matěj Hudec.

O tom, že by si Češi měli dát se vstupem do eurozóny načas, je přesvědčený i analytik společnosti Starteepo František Bostl. „Česká koruna je aktuálně podhodnocena vlivem intervencí České národní banky. A proto si myslím, že by zákonodárci s tímto měli počkat. Ne z nějakých politických důvodů, ale čistě z pohledu toho, že nyní by to nebylo pro Čechy tak výhodné,“ uvedl.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme