Euro kleslo vůči dolaru na roční minimum, summit trhy neuklidnil
Nejistota kolem dalšího vývoje v eurozóně se začíná citelně dotýkat i pozice samotné evropské měny. Její hodnota dnes vůči dolaru klesla na nejnižší úroveň za téměř jeden rok – pod významnou hranici 1,30 dolaru za euro.
K propadu evropské měny došlo především v posledních hodinách. „Na trzích doznívá zklamání z evropského summitu z minulého týdne. Vedle toho se dnes Italům příliš nepovedla aukce dluhopisů. Výnosy z ní opět lámaly rekordy a to jen dokládá, že napětí na trzích je velké a promítá se i na společné evropské měně,“ vysvětlil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Hranice 1,30 dolaru za euro je především symbolickou hranicí. „Trhy především v krátkodobém horizontu žijí těmito psychologickými bariérami a ve chvíli, kdy jsou prolomeny, tak to zpravidla znamená nějaký prudší pohyb tím směrem, ve kterém je bariéra prolomena,“ uvedl ekonom. Z dlouhodobého hlediska to však podle něj problém není.
K poklesu eura mohlo přispět i dnešní vystoupení německé kancléřky před poslanci Spolkového sněmu. Měla jim vysvětlit, co se vlastně dohodlo minulý týden na evropském summitu. Podle reakcí ale nesdělila nic, co by uspokojilo finanční trhy.
ČTĚTE TAKÉ: Kritika plánu na záchranu eurozóny sílí hlavně v Německu
„Je možné, že to byl jeden z těch střípků, které společné evropské měně nepomohly. Vedle toho jsou to také varování ratingových agentur, které od počátku týdne straší trhy tím, že budou ve velkém snižovat hodnocení všech členských zemí Evropské měnové unie,“ míní Jan Bureš.
Hlavním důvodem je podle něj zklamání trhů ze summitu, který v akutním krizovém managementu nepřinesl nic zásadně nového: „Očekávanou úlevu nepřinesl. To by výměnou za dohodu, kterou uzavřeli politici, musela na trhy větší míře vstoupit Evropská centrální banka a dát ruku do ohně za větší problémové země eurozóny, především za Itálii a Španělsko.“
Česko s půjčkou váhá
Česká vláda má zřejmě už dnes večer projednat, zda se připojí k zemím, které přispějí na půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. Mělo by jít zhruba o 90 miliard korun z devizových rezerv České národní banky, ta je však vůči takovému kroku opatrná.
„Česká republika by se měla podílet na řešení problémů v eurozóně, protože jsme bytostně spojeni s tím, co se v eurozóně děje – především skrze zahraniční obchod, ale i finančně. Na druhou stranu současný plán navýšit prostředky v MMF považuji za slepou uličku a nemyslím si, že bude mít nějaké smysluplné výsledky,“ dodává hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Ekonom Tomáš Sedláček v pořadu Stalo se dnes vysvětlil, proč by se Česko mělo na záchraně eurozóny podílet
Jednoznačně pro půjčku je naopak hlavní makroekonom ČSOB a člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček: „Pan prezident i mnozí jiní vrcholní politici si neuvědomují rozdíl mezi půjčkou a darem. Nikdo po nás nechce dar 90 miliard, které bychom vyhodili z okna, ale jedná se o půjčku a to ne jen tak někomu, ale Mezinárodnímu měnovému fondu.“
Pravděpodobnost, že by MMF půjčku nesplatil, je podle Sedláčka zcela mizivá. „O těch 90 miliard nepřijdeme, nezvýší se o to naše zadlužení, naopak si tím koupíme stabilitu naší ekonomiky. Argumentace ‚bližší košile než kabát‘ je lichá, protože na zimu, ve které se nacházíme, košile nestačí,“ míní ekonom.
Sedláček tvrdí, že by se Česko mohlo neposkytnutím půjčky dostat do izolace. Bankrot kteréhokoli státu nebo dokonce rozpad eurozóny by prý měl velké negativní důsledky i na Česko a je třeba mu zabránit. „Rozpadem eurozóny by krize neskončila, ale začala,“ dodává.
