Eurobond je logickým krokem řešení dluhové krize, říká ekonom

Evropská komise dnes představí balíček radikálních změn, s pomocí kterých hodlá bojovat s dluhovou krizí. Jeho součástí by měl být například společný evropský dluhopis a nebo pravomoc unijních orgánů dohlížet na tvorbu a dodržování rozpočtů členských států unie. Mnozí komentátoři očekávají, že pro komisaře bude velmi obtížné najít pro tyto návrhy podporu, přestože mnohé z nich reflektují názor části trhu i některých členských států.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise | Foto: Magdaléna Trusinová

Komise dnes hodlá navrhnout mnohé z toho, o čem se v poslední době čím dál tím častěji diskutuje. V mnoha ohledech jde o krok k většímu propojení Evropy. Očekává se, že nejbouřlivěji probíraným tématem budou eurobondy. Jedni je považují za zázračný lék, který by situaci v Evropě mohl radikálně vylepšit. Druzí o nich pochybují.

Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka ale na Rádiu Česko upozornil, že to, co dnes bude v EK diktováno, je spíše podnět pro další debatu.

Přehrát

00:00 / 00:00

EK představí další balíček protikrizových opatření. Téma jsme na Rádiu Česko rozebrali s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou.

„Především se to týká eurobondů. Není to něco, co by leželo na stole a co by v nějaké brzké době měli šéfové vlád eurozóny schvalovat. Nicméně i tak si myslím, že je to dobrý krok, protože trochu rozptyluje mlhu, kterou finanční trhy cítí, pokud jde o předcházení podobným krizím eurozóny, jako je současná,“ uvedl.

Přestože řada zemí i ekonomů tvrdí, že hrozba rozpadu eurozóny je pro Německo mnohem větším rizikem, Berlín společné evropské dluhopisy trvale odmítá. Podle ekonoma ale Německo bude připraveno učinit nějaké ústupky.

„I uvnitř Německa je slyšet hlasy především z řad ekonomů, které jsou určité formě integrace dluhové zátěže a jejímu zpracováváni společně, více nakloněni. Na druhou stranu je potřeba pochopit, že Berlín nechce přejímat na svá bedra dluhy jiných zemí bez toho, aniž by měl nějaký podíl na preventivních krocích, které by předcházely nezodpovědnému fiskálnímu chování dlužníků,“ vysvětlil.

Rychlé řešení by mohlo přijít ze strany ECB

Další významným opatřením, které Evropská komise hodlá napříště prosazovat, jsou vyrovnané státní rozpočty. Ty by měly zajistit zákony a nebo přímo ústava. Státní rozpočet by měl být napříště podle EK mnohem více v rukách nezávislého, technokratického orgánu a mnohem méně v područí ministerstva financí.

„Ambici úplně vyrovnaných rozpočtů bych neviděl jako úplně ideální. Na druhou stranu si ale myslím, že nějaké fiskální pravidlo, které by motivovalo země k tomu, aby třeba v období hospodářského růstu vytvářely přebytky, aby se jim potom v období recese lépe dýchalo, by bylo užitečné,“ uvedl ekonom.

Jde ale podle něj o proces, který by trval delší dobu a v řadě zemí by vyžadoval zásahy do ústavy. „To se týká i těch návrhů, které jsou dnes v Bruselu. Bylo by třeba měnit i evropské smlouvy. Je to běh na dlouhou trať a současná finanční krize vyžaduje rychlé řešení. A to by mohlo přijít spíše ze strany Evropské centrální banky,“ dodal.

Tomáš Pavlíček, Roman Chlupatý, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme