Europoslanci se přiklonili k přísnějšímu návrhu na snížení emisí aut
Evropský parlament se ve středu vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než jaké navrhovala Evropská komise (EK). Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého budou muset od roku 2030 nově vyrobená auta vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. EK navrhovala 30 procent.
Hlasování určilo postoj europarlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.
Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci
Číst článek
Europoslanci se ve středu nakonec rozhodli pro variantu, která u osobních aut a lehkých užitkových vozů počítá pro roky 2025 a 2030 ve srovnání s rokem 2021 se snížením o 20, respektive o 40 procent. Návrh Evropský parlament schválil poměrem hlasů 389 proti 239.
Podle současných pravidel nesmí nově vyrobené vozidlo v roce 2021 produkovat více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Tato hodnota ještě bude podle nové metodiky přepočítána, proto návrhy EK i Evropského parlamentu neuvádějí gramy, ale procenta.
Snížení o 40 procent od roku 2030 je více, než je postoj České republiky. „Budeme sledovat českou pozici, tak jak vykrystalizovala v posledních dnech a hodinách. Ta hovoří o 35 procentech,“ řekl ještě před hlasováním europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
Tisíce míst v ohrožení?
Jeho kolega z ODS Evžen Tošenovský upozornil, že požadavky na snížení emisí ignorují situaci na trhu i technologické možnosti. „Poškodíme automobilky, které jen v České republice tvoří na 400 tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme,“ uvedl.
Kritický názor na přísnější limity má také europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Věří, že se se státy EU podaří najít kompromis, aby byl dopad na průmysl co nejmenší.
Evropská komise prověřuje možný střet zájmů premiéra Babiše kvůli Agrofertu
Číst článek
„Stanovení limitu na emise CO2 z automobilů a dodávek musí reflektovat jak potřebu reagovat na klimatické změny, tak i možnosti automobilového sektoru, který nejen v České republice, ale i v celé EU zajišťuje tisíce pracovních míst,“ uvedl europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
Dodal, že potřebný je konkrétní, avšak dosažitelný cíl, který v konečném důsledku přispěje jak ke snížení škodlivých emisí, tak i k dalšímu rozvoji špičkových evropských automobilových technologií.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je třeba hledět více do budoucnosti s cílem udělat vše pro to, aby Evropa byla místem inovací a určovala trendy v moderních a ekologických technologiích. „Proto myslím, že rozumná míra ambice unijních cílů je něco, co automobilovému průmyslu v Evropě nakonec pomůže,“ uvedl.
Rozdílné cíle zemí
Stejně jako poslanci nemají jednotný názor na limity ani členské země. Německo, které má velký automobilový průmysl, z obav před hospodářskými dopady podpořilo návrh EK. Naopak Francie vyzývá k odvážnějším cílům.
Na 9. října je v Lucemburku plánována schůzka ministrů životního prostředí, kde se bude o společném postoji jednat. Portál EURACTIV uvedl, že rakouské předsednictví EU plánuje navrhnout limit 35 procent, což se shoduje s českým názorem.
‚Chybné a nešťastné.‘ Poslanci podpořili Maďarsko v řízení s unií, usnesení navrhla ODS
Číst článek
Schválený návrh europarlamentu počítá s tím, že výrobci za neplnění limitů budou do rozpočtu EU odvádět pokuty. Tyto finance poslouží k přeškolování pracovníků zasažených změnami v automobilovém sektoru.
Europoslanci rovněž chtějí, aby se zvýšil podíl prodeje elektromobilů a hybridních vozů tak, aby v roce 2025 činil 20 procent a o pět let později 35 procent.
„Asi nejhorší na celém zpřísnění emisních limitů je, že jsou stanovovány arbitrárně bez hluboké a technicky podložené diskuse s odvětvím, které patří mezi ekonomické pilíře hlavních evropských ekonomik. Musíme se připravit, že za dekádu bude v Evropě úplně jiný automobilový průmysl - z pohledu velikosti, struktury a produktů,“ řekl automobilový expert z EY Petr Knap.
České automobilky varují, že přísnější emisní požadavky mohou v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost a ohrozit pracovní místa.
