Eurozóna by se měla zbavit problémových zemí, tvrdí ekonomové
O možném zeštíhlení eurozóny v pondělí v rozhovoru pro televizi Bloomberg mluvil Mohamed El-Erian. Výkonný ředitel největšího dluhopisového fondu na světě PIMCO řekl, že jádro eurozóny by nakonec mohlo dát přednost zeštíhlení před zmiňovanou fiskální unií. To naznačuje i německé odmítání eurobondů, které jsou považovány za krok směrem k fiskální unii.
„Ať už se eurozóna rozhodne pro jakékoli řešení, mělo by být čisté a systémové,“ tvrdí Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické.
Podle Švihlíkové je jasné, které země by v případě zeštíhlení přišly jako první na řadu. Jak říká, šlo by o odříznutí jižního křídla: „Počínajíc Řeckem a postupujíc dál ke Španělsku, Portugalsku a samozřejmě také Itálii.“
O řešeních krize eurozóny mluvila ve Světě o osmé na Rádiu Česko Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické
„Řecko by návratem ke své národní měně mohlo provést hlubší devalvaci , což by jim ekonomicky pomohlo a rozhodně by to nebyla tak drastická politika jako tlak na snižování cen a mezd.“ I tak by prý ale nadále přetrval problém s dluhovým zatížením.
Nick Beecroft ze Saxo banky tvrdí, že nové euro bude ‚severské‘. Dostanou se do něj podle něj jen velké a vysoce důvěryhodné ekonomiky, a naopak nikdo ze střední a východní Evropy. Zeštíhlení eurozóny by ale podle Švihlíkové mnohem více přeneslo její koncentraci na Německo a okolí.
„Česká republika je enormně silně napojená na Německa a je v jeho bezprostřední blízkosti. My patříme do gravitačního pole Neměcka a z tohoto hlediska by zavedení eura u nás bylo logické.“ To ale premiér Petr Nečas popírá.
Někteří experti tvrdí, že by bylo zeštíhlení náhradou za fiskální unii, která je podle Švihlíkové věcí jasně spojenou s unií politickou. „Německo s Francií svými návrhy k ekonomické vládě tímto směrem jakoby jdou, podle mého názoru je ale méně pravděpodobná. Leda že by se spojilo s již zeštíhlenou eurozónou.“