Eurozóna diskutuje o novém záchranném plánu pro Řecko. Problémem je i Itálie
Hlavní téma schůzky ministrů financí 17 členských zemí eurozóny v Bruselu je příprava nového záchranného balíku pro Řecko. Avšak kromě jednání o tom kolik, kdy a za jakých podmínek ještě Řecku půjčit, zřejmě mluví také o další problematické zemi. Tou je Itálie.
Úroky z jejích dluhopisů totiž začaly růst a Řím by mohl mít potíže s proplácení pohledávek svým věřitelům. Italská otázka se podle samotných ministrů tím nemá stát hlavním bodem jednání.
Při příchodech na schůzku totiž tvrdili, že budou hlavně jednat o další půjčce Řecku. Záchranný balík pro Atény má obsahovat opět více než 100 miliard eur a část pomoci mají na svých bedrech nést i soukromí investoři. Tedy banky, pojišťovny a další držitelé řeckých dluhopisů.
O jednání ministrů financí informoval v Ozvěnách dne přímo z Bruselu zpravodaj Čro Pavel Novák
„Účast soukromého sektoru musí být podstatná. Požaduje to i náš parlament,“ uvedl před jednáním nizozemský ministr Jan Kees de Jager. Na zapojení privátních investorů do pomoci Řecku trvá například i Německo, Rakousko nebo Finsko.
Další problém. Itálie
Šéfové financí se však těžko asi vyhnou i otázce Itálie. V pátek prodávala své dluhopisy za úrok skoro 5,3 %. Její obsluha dluhu se tedy prodražuje.
Ještě dopoledne se v Bruselu k mimořádnému jednání sešli zástupci Evropské komise a Rady s předsedou eurozóny - lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale podotkl, že očekávání od tohoto setkání je možná přehnané. Nepochybuje totiž o tom, že Itálie podniká kroky ke snížení svého zadlužení. Řekl doslova: "Itálie je na dobré cestě."
Ministr financí Giullio Tremonti ale asi bude muset kolegům vysvětlovat, co dělá vláda premiéra Berlusconiho pro to, aby se Itálie nestala dalším Řeckem.
Druhý záchranný balíček
Už loni na jaře slíbily státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond pomoc Řecku v podobě půjčky 110 miliard eur. Jednu ze splátek ve výši 12 miliard eur dostanou Atény právě teď. Pomůže jim přežít léto, aniž by muselo Řecko vyhlásit, že je v platební neschopnosti. Ukázalo se ale, že zatím slíbené miliardy na záchranu řecké ekonomiky nestačí.
Jak z bruselského sídla Rady Evropské unie hlásil v Ozvěnách dne zpravodaj Čro Pavel Novák, i tentokrát zřejmě půjde o částku 110 miliard eur. Podíl soukromých investorů bude zřejmě spočívat v odkladu splatnosti svých pohledávek za Aténami.
Otázkou je, jak podobný kok ohodnotí ratingové agentury. Eurozóna se možná nevyhne tomu, že vzdání se výnosů mohou ohodnotit jako odpis části pohledávek a částečný bankrot Řecka.
Možností je také skoupit část řeckého dluhu. Na této schůzce jde také o svolení eurozóny, aby mohla Evropská centrální banka nakupovat více řeckých dluhopisů. „Možná je záměrem i to, že by ECB mohla skoupit většinu řeckého dluhu, potom by se Řecko nechalo řízeně zbankrotovat.“ Eurozóna by pak mohla získat část řecké suverenity ve finančních otázkách,“ míní Pavel Novák.
Řecko zbankrotovalo ekonomicky, nikoli technicky
Ekonom David Marek ze společnosti Patria Finance ve Stalo se dnes připustil, že už loni v květnu, kdy Řecko muselo požádat o externí pomoc ekonomicky spadlo do bankrotu.
„Ekonomicky je v bankrotu, technicky není, protože nedošlo k selhání při splácení žádného z dluhopisů. Nicméně, to se může brzy stát, pokud se země EU nedohodnou na druhém balíku ekonomické pomoci pro Řecko.“
Klíčovým bodem je podle něj nyní zapojení soukromého sektoru. „Je to obtížné vyřešit tak, aby to zároveň nebylo ratingovými agenturami vyhodnoceno jako technický bankrot, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro finanční trhy.“
„Nejhorší je, že evropští politici tápou a zástupci soukromého sektoru se nechali slyšet, že jim vadí nevzdělanost a nekompetence zástupců politické sféry při řešení řecké problematické otázky,“ uvedl David Marek.
