Eurozóna prý nakonec nepřijme závazné sankce pro dluhové hříšníky
Plány eurozóny na přijetí tvrdých sankcí vůči dluhovým hříšníkům se hroutí. Lídři států platících eurem se minulý týden na noční schůzce dohodli na uvalení tvrdých a téměř automatických sankcí na ty země, které by se do budoucna nadměrně zadlužovaly. Podle německého deníku Financial Times Deutschland to ale z právního hlediska není možné. Eurozóna tak prý nakonec přijme jen právně nezávaznou úmluvu o dobrém hospodaření. To řekly německému deníku dobře informované zdroje.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu kvůli britskému vetu nedokázali dohodnout na zakotvení tvrdých pravidel přímo do Lisabonské smlouvy.
Situaci kolem nových sankcí proti dluhovým hříšníkům rozebral ve Světě o jedné Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Eurozóna proto o přísnějším hospodaření uzavřela zvláštní dohodu. K té se můžou připojit i země s vlastní měnou včetně Česka. Státy s eurem se ale bojí, že Británie tento postup napadne jako protiprávní a pravděpodobně uspěje.
Nová smlouva počítá s téměř automatickými sankcemi pro ty státy, které by porušily dohodnutá rozpočtová pravidla, jenže to je v protikladu s tím, co stojí v evropských smlouvách, v takzvaném primárním právu. Tam je napsáno, že pro to, aby sankce platily, je musí schválit nadpoloviční většina zemí.
A teď to má být obráceně: sankce neplatí pouze tehdy, pokud se pro to vysloví nadpoloviční většina členských států. Avšak primární právo má před touto mezinárodní smlouvou přednost. Evropská komise se proto bojí, že pokud by Velká Británie, která odmítla změnu smluv, toto zažalovala, tak by uspěla.
Zbude jen národní zákaz deficitů?
Podle deníku Financial Times Deutschland je tak německá snaha o zakotvení tvrdých pravidel pro hospodaření téměř v troskách. Zbude z ní jen ústavní zákaz deficitů v dobrých časech, který má do svého zákonodárství prosadit každá země zvlášť.
Podle Ondřeje Housky ze zahraniční redakce Radiožurnálu tak měli pravdu čeští politici, pokud říkali, že nová smlouva je extrémně nejasná.
„A bylo to vlastně evidentní od začátku, v tomto směru ten článek Financial Times Deutschlad je konstatováním faktu, který byl v podstatě zjevný a věděli jsme o něm. Ale možná tam ještě není dodán jeden fakt.“
„Že možná to nebude platit fakticky a bude to jenom na papíře, ale podstatné je možná to, že se tady tvoří nějaké úzké jádro zemí, které mají nějaký záměr, nějaké odhodlání, a kdo ví, co dalšího budou prosazovat. Jistě i jiné věci než ty, které jsou na tom papíře,“ poznamenal Ondřej Houska.
