Eurozóna půjčí Španělsku 30 miliard eur jako okamžitou pomoc v boji s krizí

Španělsko dostane na boj s dluhovou krizí půjčky za 30 miliard eur jako okamžitou pomoc. Po 9 hodinách jednání se na tom v Bruselu shodli ministři financí států platících eurem. Madrid dostane 30 miliard ještě tento měsíc. Půjčky mají sloužit jako rezerva pro případ, že by oslabené španělské banky nutně potřebovaly peníze.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident ECB Mario Draghi (vlevo) a španělský ekonomický ministr Luis de Guindos | Zdroj: Reuters

Celkem může Španělsko počítat se záchranným balíkem až do výše 100 miliard eur. Detaily půjčky budou schváleny později. "Pomoc ale sama o sobě nepokryje všechna slabá místa španělského bankovního sektoru. Podmínkou k uvolnění peněz je také posílení finančního dohledu a regulačního rámce bank," řekl předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír zmínil i další podmínku pomoci: "Pro španělské banky nemáme dobrou zprávu. Euroskupina se dohodla, že manažeři těchto bank nebudou moci pobírat bonusy a budou mít limitované základní platy."

Eurozóna potvrdila, že pomoc nepůjde přes španělský státní rozpočet, ale přímo bankám. Díky tomu se nezvýší španělské zadlužení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Aktuální vývoj kolem finanční pomoci Španělsku komentoval hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš

Tento postup ale začne platit až v momentě, kdy se eurozóna dohodne na jednotné regulaci bank. A to bude trvat minimálně řadu měsíců. Španělské úroky přitom v poslední době narostly právě kvůli těmto pochybnostem.

„Španělé už provedli několik nezávislých zátěžových testů. Evropská komise chce ale mít před posláním peněz daleko větší jistotu. Peníze půjdou přímo madridskému záchrannému fondu, který bude peníze sám rozdělovat bankám. Unie se chce ujistit, že mechanismus rozdělování je správně rozdělen,“ vysvětlil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Zatím ale zůstává nejasné, jak bude Španělsku částka poskytnuta. "Původně bylo plánováno, že peníze budou poskytnuty skrze ESM, tedy Evropský stabilizační mechanismus, který se měl stát novým záchranným fondem. Jenže ESM má zpoždění, kvůli nejasnostem v Německu a nutnosti rozhodnutí tamního ústavního soudu.

Celý nový záchranný fond je totiž možná proti německým právním předpisům. Takže pokud stále nefunguje ESM, je otázkou, odkud a jak ty peníze do Španělska půjdou,“ okomentovala situaci pro britský zpravodajský server BBC finanční analytička Rabobank Jane Foleyová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl také manažer evropské kanceláře České spořitelny Jan Jedlička

Manažer evropské kanceláře České spořitelny Jan Jedlička ale nepovažuje tuto skutečnost za nějak dramatickou. "Fond ESM stále nevstoupil platnost, ale stále tady existuje ten dočasný fond EFSF, který funguje a je schopen poskytovat problémovým státům pomoc. Toto bych jako fatální překážku neviděl, je to spíše otázka technického zprocesování," řekl Jedlička.

Navíc Španělsko dostane víc času na snížení svého rozpočtového schodku. Španělé by tak měli schodek svého rozpočtu snížit pod 3 procenta až v roce 2014. To je o rok později, než podle původního plánu.

Rozhodnutí ještě musí dnes potvrdit ministři financí všech zemí Evropské unie. Čeká se ale jejich hladký souhlas. Tříprocentní deficit rozpočtu je v rámci Evropské unie maximální povolenou hranicí.

Bureš: Hlavní problém Španělska je realitní trh

Podle Jana Bureše je to krok správným směrem. „Španělsko nemá primárně problém s veřejnými financemi a deficitem, ale v realitní oblasti. Pokud by Brusel příliš agresivně tlačil na to, aby se soustředilo na vyrovnávání státního rozpočtu, mohlo by to odvádět pozornost od jádra problému. Je nutné dolití potřebného kapitálu do bank a zpružnění trhu práce. I proto jsou zmírněny fiskální rozpočtové cíle,“ popsal Bureš.

Španělsko dostane úlevy kvůli hloubce své hospodářské krize. Španělská ekonomika se má letos propadnout víc, než se dosud čekalo. Podle ekonomů je tak jasné, že Madrid původní cíle nemohl splnit. Příliš tvrdé škrty by prý naopak mohly vést k ještě většímu poklesu hospodářství.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska

Zástupci eurozony také potvrdili závěry nedávného evropského summitu. Jedním z nich je i schválení jednotného dohledu nad bankami, ty pak budou zachraňovány z evropského záchranného fondu.

„Země jako Španělsko nyní mají zásadní problém s tím, že problémy bankovního sektoru přepadají na hlavu státu a problémy státu zase prohlubují potíže bank. Je to takový začarovaný kruh. Pokud chce eurozóna dál fungovat jako jednotná měnová unie, musí ho rozetnout. Toto by k tomu mohlo přispět, i když dohoda na společném regulátorovi bude velmi složitá,“ dodal Jan Bureš.

Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Barbora Kreuzerová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme