Šéfka rozpočtové rady: Pandemie vyvolala dojem, že si můžeme půjčovat neomezeně. To je třeba zarazit
Zrušení superhrubé mzdy a jednorázový příspěvek důchodcům, na kterém se dohodla vláda, podle Národní rozpočtové rady ohrozí střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů. Hrozí, že půl bilionu korun, které si vláda půjčila, skončí v účelových opatřeních, která s epidemií nesouvisí, uvedla v Interview Plus šéfka rady Eva Zamrazilová.
Předsedkyně rady si myslí, že měl kabinet s navýšením deficitu počkat na údaje o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Ukazuje se totiž, že hospodářství je na tom lépe, než se čekalo – a vláda by si mohla vystačit s deficitem maximálně 350 miliard korun.
„Ekonomika propadla méně a zvedá se rychleji. Tehdy se počítalo s propadem okolo 10 procent, což odhadovala OECD. To je dnes černý scénář, současné odhady se pohybují v rozmezí 4,5 až 10 procent,“ uvádí Zamrazilová.
Vývoj je podle ní lepší i zásluhou vládních opatření na pomoc ekonomice, teď ale pomalu nastává čas je ukončit.
„Řada přichází na sociální služby. Pokud je někdo v těžkých problémech, tak máme funkční sociální síť. Není důvod zvyšovat výdaje plošně a na dluh,“ zdůrazňuje.
Schillerová ke zrušení superhrubé mzdy: Neumím říct, jak výpadek příjmů vyrovnám
Číst článek
Dluhová brzda
Zamrazilová kritizuje zejména takzvané rouškovné, tedy vládní příspěvek penzistům, který vyjde na 15 miliard korun: „Senioři neměli ohrožené příjmy. Věděli, že důchody dostanou v den, kdy mají, což nevěděla velká část zaměstnanců. Polovina z nich se cítila být ohrožena a 60 procent podnikajících.“
„Dochází k jevu, který je třeba zarazit. Sto let jsme tu měli fiskální disciplínu – počínaje Aloisem Rašínem a Karlem Englišem, kteří položili základy zdravému hospodaření. Byli jsme nejméně zadluženou z postkomunistických zemí a obávám se, že došlo k prolomení fiskálně střízlivého pohledu,“ zamýšlí se ekonomka.
Pandemie podle ní dala vzniknout myšlence, že je možné si půjčit neomezené množství peněz. „Ty peníze jsou na dluh a musíme každou korunu, milion a miliardu zvažovat, zda je skutečně nutné ji vynaložit nebo o nějaký příjem přijít,“ dodává.
Další lehkovážné utrácení by Česko prý mohlo přiblížit takzvané dluhové brzdě, která se aktivuje, jakmile zadlužení státu dosáhne 55 procent HDP. „V ten moment bychom museli začít tvrdě brzdit. Tak tvrdě, že by to mohlo způsobit hospodářské a sociální problémy,“ uzavírá.
Jak vysoká by měla být daň z příjmu po zrušení superhrubé mzdy? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
