Evropa musí vytvořit něco jako Spojené státy evropské, tvrdí Robert Johnson

Evropská měna se stále drží poblíž svých nejnižších hodnot za poslední čtyři roky. Naposledy ji zasáhla zpráva, že íránská centrální banka prodá kvůli propadu její hodnoty ze svých rezerv 45 miliard eur. Dlouhodobě ale euro sráží dolů především hospodářské problémy eurozóny a současná dluhová krize.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurozóna. (Ilustrační foto) | Foto: Evropská komise

Ekonomové proto očekávají, že euro bude v příštích týdnech pravděpodobně dále ztrácet na hodnotě. Pro Evropu to ovšem není žádná katastrofa, řekl Rádiu Česko Robert Johnson, ředitel amerického Institutu nového ekonomického myšlení, který se mimo jiné proslavil například jako manažer investičních fondů miliardáře George Sorose.

„Pokud euro oslabí v krátkodobém nebo střednědobém horizontu, bude to pro Evropu výhoda. Slabší euro si totiž poradí s deflačními tlaky a podpoří evropský export. Pro Evropu je to tedy podle mého názoru vítaná změna. Nedá se samozřejmě očekávat, že z oslabování eura bude nadšena Amerika nebo Asie, tedy kontinenty, které jsou citlivé na ekonomické výkyvy, i když ne zase tolik, Číně se například stále daří dobře, ale samozřejmě Spojené státy a Japonsko oslabování eura právě teď netěší,“ uvedl Johnson.

Přehrát

00:00 / 00:00

Exkluzivní rozhovor Nadi Bělovské s ředitelem amerického Institutu nového ekonomického myšlení Robertem Johnsonem.

Evropskou měnu sráží dolů především hluboká dluhová krize v eurozóně. Do jaké míry je podle Vás nebezpečná pro americkou i světovou ekonomiku?

„Myslím, že pokud se Evropa nedokáže se svými problémy vyrovnat, budou mezinárodní kapitálové trhy velmi nervózní, a to povede k tomu, že se banky budou bát obchodovat a budou dále omezovat úvěry. Už teď máme velmi křehké hospodářství a nepotřebujeme ho dále oslabovat kvůli další nejistotě. Takže čím dřív se evropské problémy podaří vyřešit, tím lépe pro všechny.“

Hrozí světové ekonomice kvůli evropským problémům další recese?

„Myslím, že riziko je dost velké. Věřím, že pro Evropu je větší než pro zbytek světa, protože Evropa si bude muset poradit s deficity a tomu bude muset přizpůsobit fiskální politiku. Už na tom pracuje Španělsko, Irsko, Itálie i Portugalsko, takže velmi pravděpodobně budeme znovu brzy svědky oslabování evropské ekonomiky, ale pokud se bude euro i nadále vůči dolaru znehodnocovat, tempo oslabování evropského hospodářství zpomalí.“

Jaké kroky by podle vás měla Evropa udělat, aby se s rozpočtovými problémy dokázala co nejdřív vypořádat?

„Myslím, že Evropa musí přistoupit k pevné intergraci, vytvořit něco jako Spojené státy evropské, které budou schopny zajistit případné záchranné balíčky pro banky v jednotlivých členských zemích, a změnit způsob, jakým se dnes v Evropě distribuují peníze. Když se například ve Spojených státech amerických dostane Kalifornie do problémů, federální vlády jí dá peníze. A podobné pravomoci by měla mít evropská federální vláda. Měla by mít možnost rychle zasáhnout v regionech, které akutně pomoc potřebují. V Evropě máte země, jejichž náklady jsou o 20 až 30 procent vyšší než jsou třeba náklady Německa, a tyto státy mu nebudou schopny konkurovat a nebudou schopny získat zpátky rozpočtovou stabilitu bez vysoké deflace. Ta ale může na druhé straně způsobit velké sociální a ekonomické problémy. Mohlo by se také stát, že Německo unii úplně opustí, ale to je až poslední možný záchranný krok, podle mě vzdálené krajní řešení.“

Řešením je tedy podle vás jednotná fiskální politika Evropské unie....

„Ano, ta je myslím velmi důležitá....Myslím, že to je doladění celého systému. Začnete se společnou monetární politikou, pak přejdete i k fiskální a další věcí je pak řešení bankovních problémů. Pokud máte v regionu insolventní banky, velmi by se hodil propracovaný evropský systém, který by si uměl poradit s jejich selháním. Podobně jako se ve Spojených státech o problematické banky ze všech koutů země stará FED“.

Jak rychle by podle vás měly snižovat rozpočtové schody dvě největší ekonomiky Evropské unie, tedy Francie a Německo? Mohlo by rychlé tempo snižování jejich rozpočtových deficitů evropskou ekonomiku poškodit?

„Myslím, že jestli teď Francie a Německo začnou s velkými rozpočtovými škrty, Evropu to velmi poškodí.“

V Jižní Koreji začne v pátek dvoudenní schůzka ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20, které budou společně jednat o problémech spojených s vysokým zadlužením, ale měly by se dotknout také regulace finančního sektoru. Myslíte, že se země G20 skutečně mohou na její konkrétní formě dohodnout?

„Určitý globální základ reformy finančních trhů už je hotový řadu let, ještě z dob před krizí. Odborníci nejen z řad centrálních bank velmi dobře vědí, co je zapotřebí udělat. Bude k tomu ale potřeba ještě politická vůle ze strany všech zástupců G20. Potřebujeme harmonizovat rozdíly, musíme se vyrovnat s různými účetními standardy mezi Severní Amerikou a Evropou, a to bude vyžadovat velkou politickou vůli. Pokud bych si měl vsadit, musel bych si vsadit na to, že se zástupci G20 v nejbližší době na konkrétní formě regulace nedohodnou. Snad v příštích 2 nebo 3 letech s tím, jak budou pokračovat obavy z turbulencí na světových trzích, se zvýší tlak na to, aby se politici mezi sebou na regulaci dohodli.

Jak by se podle vás měla struktura finančního sektoru změnit, aby k hlubokým finančním krizím do budoucna nedocházelo?

„Pravidla celého systému a jeho struktura jsou velmi silně ovlivněny bankovními institucemi, protože ty celý systém spoluvytvářely. Banky jsou ale v tomto případě možná vlivnějšími tvůrci systému, než by z hlediska společnosti být měly. Já bych podpořil mnohem přísnější kontrolu obchodů s deriváty, omezil bych obchody s některými komplexními deriváty a zasadil se o to, aby ceny byly nastavovány na trhu transparentně na základě skutečného ocenění, ne na základě ocenění založeného na modelech. Tak, aby se večer regulátoři mohli podívat na ceny ze závěru obchodování, na druhé straně na hodnotu aktiv a dokázali zjistit, jestli se v institucích neděje něco podezřelého. V současném zakaleném špinavém finančním systému regulátoři vlastně plují v mlze bez mapy a vůbec neví, kdy narazí na skály.“

Marián Vojtek, Naďa Bělovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme