Evropa se rozhodla zpřísnit regulaci hedgeových fondů
Evropa se dohodla, že hedgeové fondy, které nepodléhaly mnohým pravidlům vztahujícím se na ostatní fondy, budou napříště na území EU přísněji regulovány. Cílem je vyšší kontrola rizik spojených s podnikáním těchto fondů, jejich větší transparentnost, což se týká i vlastnické struktury, a také to, aby si vytvořily vyšší finanční rezervy pro případ nouze.
Opatření přišlo jen krátce poté, co americký Hedge Fund Research oznámil, že investoři do hedgeových fondů vložili ve třetím čtvrtletí 19 miliard dolarů. Fondy, které sázejí na agresivní investiční praktiky, tak definitivně vymazaly ztráty způsobené finanční krizí.
„Otázka regulace hedgeových fondů je dvojsečná. Každá regulace je špatná. Ovšem tady jde o regulaci, která se týká manipulace s obrovským množstvím peněz, které jsou schopny učinit z jakéhokoliv státu naprosto nesvéprávný stát, zlikvidovat některé firmy. Proto ta regulace musí být,“ řekl na Rádiu Česko Jan Krajíček z Institutu pro finanční trh brněnské Masarykovy univerzity.
O regulaci hedgeových fondů jsme na Rádiu Česko hovořili s Janem Krajíčkem z Institutu pro finanční trh brněnské Masarykovy univerzity.
Odpůrci regulace hedgeových fondů tvrdili, že by se jejich regulace mohla zprostředkovaně negativně projevit na hospodářském růstu, že by ho mohla přibrzdit.
„Z krátkodobého pohledu je toto teoreticky možné, ale z pohledu dlouhodobého investování, se to musí projevit pozitivně na hospodářském růstu,“ dodal Krajíček.
HF se určitým způsobem podílely na krizi
Podle některých hlasů se hedgeové fondy staly do jisté míry obětním beránkem - hrozbu pro finanční systém prý sice představovaly, finanční krizi ale nezpůsobily. Podle Krajíčka se ale na krizi určitým způsobem podílely.
„Hedgeové fondy potřebovaly a potřebují vydělávat a investují peníze pouze do toho, co přináší obrovský krátkodobý profit. A jestliže je tato poptávka, na druhé straně začaly vznikat nabídky různých produktů, o kterých se občas nevědělo, co v nich vlastně je,“ vysvětlil.
