Evropští politici selhali. Měli se líp připravit a diverzifikovat zdroje, myslí si ekonom Švejnar

„Ještě nevíme, jak bude svět mocensky rozdělený a kde bude případná železná opona. O to se bojuje a doufejme dlouho bojovat bude. To, že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, tak to je taková jistota jako smrt. Někteří lidé říkají, že naší základní hodnotou je také důraz na neustálý růst životní úrovně,“ říká Jana Matesová, bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance v pořadu Českého rozhlasu Plus Řečí peněz.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Švejnar

„Evropští politici selhali v tom, že neočekávali změny, které teď vidíme. Unie je mnohem zranitelnější než například Spojené státy, protože závisí na dovozu ropy, plynu a dalších nerostných surovin,“ říká ekonom | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

„Obávám se, že pokud na této hodnotě budeme trvat, neochráníme naši svobodu,“ dodává Matesová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá, že se globální ekonomika jako celek vyhne recesi.

Nicméně ekonom Jan Švejnar, který vede výkonný a dozorčí výbor CERGE-EI a také Centrum pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, si tímto není tak jistý.

„Myslím, že dochází k velkému zpomalení, což znamená, že některé země dokonce kontinenty mohou jít do recese. Takže i když celosvětová ekonomika poroste podstatně pomaleji, ale poroste, tak to neznamená, že například Česká republika nebo většina zemí Evropy do recese nepůjde,“ vysvětluje Švejnar.

Ekonomická přizpůsobivost

Letošní rok ekonomiku značným způsobem zasáhla válka na Ukrajině. Přesto se podle Švejnara i této krizi začala přizpůsobovat.

Zaměstnavatelské svazy: Česká ekonomika bude v roce 2023 stagnovat, inflace zůstane vysoká

Číst článek

„Ekonomika se přizpůsobuje velmi rychle, ale pakliže jsou šoky rázné a velmi silné, čímž válka na Ukrajině a fluktuace cen ropy byly, tak se přizpůsobuje. S tím, že tuto nejistotu bere v potaz, ale přenáší ji také dál na spotřebitele, domácnosti, dodavatele atd.

Od zvýšené míry její nejistoty se odvozují i další věci. Podniky se například snaží zvyšovat ceny, aby měly větší marže zisku a mohly obstát, kdyby nastaly další šoky,“ říká ekonom.

Jsou to právě ekonomové, kteří si v posledních měsících stěžovali, že se nedá předpovídat vývoj ekonomiky, protože vše je narušeno neekonomickými vnějšími faktory. Přesto lze vidět, že se nacházíme ve fázi, kdy i tento problém našel svá řešení.

„Značně se poučujeme, a to poučení má několik aspektů. Jeden je, že mnoho investorů vyčkává. Za druhé investoři i státy se snaží investice rozložit do víc kategorií, a pak vidíme nejistotu, podle které nejsou už samotné předpovědi příliš přesné,“ vypočítává.

Evropa selhala?

OECD ve své poslední předpovědi zmiňuje nejhorší energetickou krizi od 70. let, která vyvolá prudké zpomalení zejména evropských ekonomik. Podle Švejnara měli evropští politici více předvídat.

Ekonomika v Česku během příštího roku zpomalí. Inflace zůstane vysoká, bude se ale postupně snižovat

Číst článek

„Evropští politici selhali v tom, že neočekávali změny, které teď vidíme. Evropská unie je mnohem zranitelnější než například Spojené státy, protože závisí na dovozu ropy, plynu a dalších nerostných surovin. V tomto směru se Evropa měla mnohem více připravit, diverzifikovat zdroje, měla mít možná ještě větší zásobníky a strategické rezervy, které lze v krizové situaci použít,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.

Václav Pešička, vkry Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme