Evropané se bojí rychle rostoucích dluhů
Na pokraj státního bankrotu se už dostalo Řecko, které řeší velké problémy především kvůli nezodpovědné a rozhazovačné státní politice. Na poplach ale bijí už i Španělsko, Portugalsko nebo Itálie.
Někteří politici nebo ekonomové ale před velkými škrty varují. Podle nich by totiž utahování opasků mohlo vyvolat další hospodářskou krizi.
Když lidem zvýšíte daně, minimálně někteří omezí utrácení. Prodá se míň zboží a firmy tak mají nižší zisky. Do státního rozpočtu tak odvedou na daních míň peněz a stát má o něco prázdnější kapsy. To je jen jeden z příkladů začarovaného kruhu, ke kterému mohou úsporná opatření vést. Tyto obavy mají především ve Spojených státech. Amerika má větší dluh než Evropa, ale ke škrtům se ani z daleka nechystá.
„Dolar stále používá statut globální měny, proto Američané nemusí škrtat tak rychle jako musí země eurozóny. Euro zkrátka stejný statut ve světě nemá,“ říká ekonom Patria Finance David Marek.
Evropa si může o důvěryhodnosti nechat jenom zdát. Investoři vidí, že v rámci eurozóny se spojily nesmírně rozdílné země. Ty, které mají problémy s dluhem, nemají žádný prostor pro váhání nebo pro odklad. Úsporná opatření jsou nevyhnutelná. Portugalsko a Španělsko nemají jinou možnost. Dobře vědí, co se stalo Řecku.
Státy s eurem musí trhy přesvědčit, že mají vůli ke změnám. Kosmetická opatření nebudou stačit
„Pokud by evropské země snižovaly deficity příliš liknavě, hrozilo by to, že se odvrátí přízeň finančního trhu a že velmi rychle porostou požadované výnosy státních dluhopisů a že financování státních dluhů bude stále dražší a dražší, až bude neúnosně drahé. A to by mohlo vyústit v bankrot těch nejslabších zemí eurozóny. A bohužel při takových bankrotech hrozí často riziko nákazy a rozšíření do dalších zemí. Potom by se nemusely tyto problémy omezit pouze na často skloňovaný jih Evropy. Mohly by se rozšířit i do jádra Evropy,“ vysvětluje Marek.
V Evropě začne dominovat pověstná německá rozpočtová přísnost
„Zvýšit daně a škrtat výdaje, to umí každý od stolu, škrtnutím pera. Ale jde o to, škrtat tak, aby to mělo co nejmenší dopad na růst,“ říká komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček.
Sebelepší škrty nestačí. Španělsko, Portugalsko nebo Itálie ztrácejí konkurenceschopnost. Na tyto země čekají hluboké reformy. A platy v těchto zemích půjdou dolů. Někteří ekonomové tvrdí, že možná až o pár desítek procent.
„Je potřeba škrtat nejenom deficity, ale změnit charakter těchto ekonomik. Zkrátka, aby se v těchto zemích začalo vyrábět zboží, které lze prodat do zbytku světa,“ říká Marek.
