Evropané se bojí rychle rostoucích státních dluhů
Obavy Evropy z rychle rostoucích státních dluhů odstartovalo Řecko, které se kvůli rozhazovačné politice vlád dostalo skoro do bankrotu. Šetřit ale musejí i další země: Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Někteří politici nebo ekonomové přitom tvrdí, že utahování opasků vyvolá další hospodářskou krizi.
Tyto obavy jsou silné ve Spojených státech. Amerika má větší dluh než Evropa, ale ke škrtům se ani zdaleka nechystá. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance si to USA můžou dovolit.
„Dolar stále požívá statutu globální rezervní měny, proto nemusí Američané škrtat tak rychle, jako země eurozóny. Protože euro stejný statut ve světě nemá,“ uvedl.
Evropa se bojí rychle rostoucích státních dluhů. Téma pro Ondřeje Housku na Rádiu Česko.
Evropa si dnes podle ekonomů může nechat o důvěryhodnosti jen zdát. Investoři vidí, že v rámci eurozóny se spojily rozdílné země. Ty, které mají problémy s dluhem, nemají podle ekonomů žádný prostor pro váhání nebo odklad.
„Úsporná opatření jsou nevyhnutelná. Portugalsko a Španělsko nemají jinou možnost. Dobře vědí, co se stalo Řecku,“ zdůrazňuje ekonom z bruselského centra Bruegel Zsolt Darvas.
Analytik: Eurozóna musí přesvědčit o vůli ke změnám
Státy s eurem musí podle analytiků trhy přesvědčit, že mají vůli ke změnám. Jak říká David Marek, rozhodně nebudou stačit jen nějaká kosmetická opatření:
„Pokud by evropské země snižovaly deficity příliš liknavě, hrozilo by to, že se od nich odvrátí přízeň finančního trhu a že velmi rychle porostou požadované výnosy ze státních dluhopisů. Financování státních dluhů bude pak dražší a dražší až bude neúnosně drahé a mohly by vyústit v bankroty nejslabších zemí eurozóny.“
Při takovýchto bankrotech podle něj hrozí často riziko nákazy rozšíření do dalších zemí. „A potom by se nemusely tyto problémy omezit pouze na často skloňovaný jih Evropy, ale mohly by se rozšířit také do jádra Evropy,“ dodal.
Škrty nestačí
Šetřit se podle ekonomů musí a v Evropě asi začne dominovat pověstná německá rozpočtová přísnost. Ale dělat úspory nebo zvyšovat daně není možné tak říkajíc bez ladu a skladu, říká komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček: „Zvýšit daně a škrtat výdaje umí každý. Ale jde o to, škrtat tak, aby to mělo, co nejmenší dopad na růst.“
Sebelepší škrty však podle odborníků nestačí. Španělsko, Portugalsko nebo Itálie ztrácejí konkurenceschopnost. Jak upozorňuje David Marek, na tyhle země čekají hodně hluboké reformy.
„Je potřeba nejen škrtat deficit, ale změnit charakter těchto ekonomik. Zkrátka, aby se v těchto zemích začalo vyrábět zboží, které lze prodat do zbytku světa,“ uvedl.
Začíná další jednání o změnách rozpočtových pravidel
V Lucemburku dnes začíná další kolo rozhovorů ministrů financí eurozóny o změnách rozpočtových pravidel. Jak na Rádiu česko připomněl redaktor Ondřej Houska, návrhů je několik a jedním z nich je návrh Evropské komise z poloviny května, který požaduje zpřísnění Paktu stability a růstu.
„Samozřejmě sankční mechanismus už v EU existuje, ale dosud nebyl použit. Teď se mluví o tom, že státy, které by pakt porušovaly, mohly by třeba přijít o peníze z evropských fondů. A to buď formou pozastavení čerpání nebo až úplného odebrání,“ uvedl.
Podle Housky se však zatím diskutuje pouze o tom, jak potrestat země, které vrší dluhy, ale chybí debata na téma, co dělat v případě, když některý členský stát z EU zbankrotuje. „Bankroty jsou dnes zakázané, ale nejsou pravidla k tomu co dělat v případě, když k tomu skutečně dojde. Pokud by se situace v některé zemi vyhrotila a musela by opustit eurozónu, musela by pravděpodobně opustit i EU,“ dodal.
